Toto je česká verze eshopu. Pokud objednáváte s doručením na Slovensko, prosím využijte slovenskou verzi (sk.eshop.rcrevue.cz - kliknutím na slovenskou vlajku)
v košíku není žádný produkt
150,00 Kč
Větroň A-2 mistra republiky z roku 1967
Rozpětí | 1876 mm |
Délka | 1020 mm |
Hmotnost | 415 g |
Konstrukce | Ing. Zd. Boudný |
Model jsem navrhl na jaře roku 1966. Od té doby bylo postaveno asi patnáct kusů tohoto typu, a to i začátečníky z našeho klubu. Téměř všichni s ním nalétali první výkonnostní třídu. Průměrný čas z jedenácti soutěží, jichž jsem se s Mirkou v roce 1967 zúčastnil, byl 841 vteřin (6 soutěží 900 vteřin). Stal jsem se s ní mistrem republiky pro rok 1967 průměrným výkonem 891 vteřin.
Model nakreslený na plánku má časovač z upravené fotospouště dovezené z NDR. Po menších změnách lze použít k ovládání determalisátoru i doutnáku. Model je citlivý na termiku a vyznačuje se velmi pomalým letem.
Trup. Základem je vylehčená hlavice z tvrdšího balzového prkénka tloušťky 10 mm. Do ní vyřízneme zářezy pro dvě balzové lišty 10 x 5, mezi ně vlepíme příčky stejného průřezu. Použijeme lepidla, které se nerozpouští acetonem (Epoxy 1200 nebo Herkules), aby se trup nebortil při lepení bočnic. Stejným lepidlem přilepíme také dvě matice M3 (pro jistotu ještě na překližkovou podložku) pro přichycení posuvného háčku. Do špičky hlavice zalepíme 100 gramů olova. Při dodrženi všech měr a uvedených vah vyjde poloha těžiště modelu přibližně tak, jak je to vyznačeno na plánu.
Vlečný háček má měnitelnou polohu, což oceníme při létání jak za větru, tak za klidu. Vyřízneme jej z duralového plechu tl 1,5 mm a přinýtujeme k destičce ze stejného materiálu. Mírné půlkulaté vybrání umožňuje, aby model „dobíhal“ při prověšené vlečné šňůře. Háček je připevněn k trupu dvěma šroubky M3.
Směrovka je ovládána systémem „trhačka“. Za vlečným háčkem je v trupu zaražen hřebíček o průměru 1 mm bez hlavičky. Ke kroužku vlečné šňůry je připevněno silonovým vlascem zařízení (viz plánek), které po vypnutí modelu stáhne s hřebíku celuloidovou spojku, připevněnou na táhle ke směrovce. Tím se současně vychýlí směrovka a spustí časovač.
Křídlo začneme stavět zhotovením šablon žeber B a F, nejlépe z duralového plechu, (vyřízneme i otvor pro spojovací jazyk). Podle šablon žebra vyřízneme a opracujeme; žebra pro koncové „uši“ je nejvhodnější zhotovit tzv. „rašplovou interpolací“.
Vnitřní i vnější části křídla stavíme samostatně a hotové je spojíme k sobě slepením na tupo a pomocí překližkových spojek. Po zaschnutí nalepíme mezi žebra na náběžnou lištu kousky balzové lišty a náběžnou část opracujeme do tvaru profilu. Hlavní nosník křídla vyztužíme proužky balzy tloušťky 1 mm, čímž vznikne skříňový nosník. Nakonec zalepíme tuhý potah z balzy tl. 3 mm mezi okrajová žebra držící spojovací jazyk křídla a totéž uděláme z balzy tl. 1,5 mm v místech lomení křídla (svrchu i zespodu křídla). Tuhý potah jednak usnadní potahování křídla papírem, jednak při případném ulomení „ucha“ praskne vždy jenom překližková spojka a nikoli nosník, takže oprava je snadnější.
Po přilepení obou koncovek křídla z balzy tloušťky 10 mm a po důkladném zaschnutí lepidla vybrousíme a vyhladíme celou konstrukci křídla brusným papírem různé zrnitosti .
Potah křídla je z tlustého papíru Modelspan.
Výškovka je celobalzová; stavebně se podstatně neliší od křídla. Je třeba opatrně vybírat balzu, která zejména na výškovku má být pevná, ale co nejlehčí. Nejdříve uřízneme nosníky z prkénka tloušťky 2 mm a podle nich uděláme zářezy v žebrech. Vyřízneme všechna žebra typu B.