HŘÍBĚ
Model Hříbě byl navržen již v roce 1980 pro 1. ročník Memoriálu J. Smoly. Od té doby prošel řadou úprav, které vedly ke zjednodušení stavby, zvýšení spolehlivosti a zlepšení letových vlastností. Místo původních oblouků z pediku je křídlo nyní zakončeno žebry z tlustší balzy, dříve lichoběžníkovitě zúžené uši mají obdélníkový půdorys. Postupně jsem také zmenšoval rozpětí křídla. Trup z balzové trubky nahradila trubka laminátová, která je při téměř stejné hmotnosti pevnější, navíc prakticky nepodléhá vlivům vlhkosti a teploty ovzduší. Zachováno zůstalo upevnění nádrže pohonného plynu tak, aby byla zcela vystavena okolnímu ovzduší, což je příznivé pro odpařování plynu.
Na výkrese jsou dvě varianty křídla. Model s křídlem A je vhodný spíše do klidu, varianta B je určena k létání ve větru a turbulentním ovzduší. Hmotnost obou verzí modelu se pohybuje mezi 65 až 68 g, což se může zdát zbytečně mnoho, ale při dodržení potřebné pevnosti a dosažení požadovaných letových vlastností je optimální.
Trup. Základ tvoří laminátová trubka. Technologii jejího zhotovení je třeba zvolit podle zkušeností s laminátem. Plně vyhovuje následující způsob: Špičku plného laminátového prutu (k dostání za 8,50 Kčs v prodejnách Rybářských potřeb) zbavíme brusným papírem lakové vrstvy. Takto vyhlazený trn šroubovitě ovineme páskem co nejtenčího PVC širokým asi 35 mm tak, aby se jednotlivé závity asi o 5 mm překrývaly. Konce přichytíme k trnu ústřižkem plastikové samolepicí pásky.
Ze skelné tkaniny o plošné hmotnosti asi 30 g/m2 uřízneme ostrou žiletkou do hoblíku Narex čtyři pásy široké 40 mm a dlouhé 100 cm, a jeden pás stejné šířky, ale dlouhý jen 50 cm. Jeden z delších pásů tkaniny přichytíme k trnu kolíkem na prádlo a za sucha šroubovitě navineme na separační vrstvu z PVC. Jednotlivé závity se musejí překrývat, tkanina musí být dobře utažena, nesmějí se vytvořit bubliny ani záhyby. Na tuto vrstvu naneseme část připravené pryskyřice Epoxy 1200 a za otáčení trnu jednou rukou ji prsty druhé ruky (v gumové rukavici) do tkaniny vtíráme tak, aby se závity na trnu stále utahovaly a tkanina byla všude prosycena, ale aby pryskyřice nikde nebylo zbytečně mnoho. Další vrstvu tkaniny vineme podobně, ale proti stoupání první vrstvy (křížem). K prosycení tkaniny se snažíme co nejvíce využít epoxidu naneseného na první vrstvu, další pryskyřici přidáváme minimálně. Na další vrstvu použijeme pás tkaniny o délce 50 cm, který zpevňuje přední část trupu až za pylon. Při pokládání zbylých dvou vrstev postupuji stejně jako u prvních dvou.