Snahou všech maketářů je dosáhnout co největší podobnosti se skutečným letadlem. U malých maket, kde je nutné šetřit každým gramem, dělá největší potíže napodobení tuhého potahu. V případě maket poháněných motorem Modela CO2 lze tento problém řešit použitím pěnového polystyrenu. Tato technologie je však vhodná nejen pro „okysličené“ makety, ale i pro jiné modely podobné velikostí, například kategorií A3 a P30.
Čs. sportovní letadlo Be 250 Beta-Major bylo vybráno jako předloha především pro svoji jednoduchost. Podle výkresu je možné postavit i maketu některého letounu z pětikusové série Be 150 Beta-Junior, jenž se od Be 250 odlišoval pouze motorem, velikostí rohového odlehčení směrovky a vybavením pilotních prostorů. Podrobnější informace o obou letounech jsou v časopisech Letectví a kosmonautika 12 a 13/1979 a Modelář 8/1979.
Na modelu jsou použity dva druhy pěnového polystyrenu. Křídlo a trup jsou zhotoveny z běžného polystyrenu, který se prodává v deskách o tloušťce 50 mm v prodejnách Domácí potřeby nebo Domácí dílna. Použijeme polystyren s jemnější granulací, rovnoměrně vypěněný. Na motorový kryt a ocasní plochy se výborně hodí jemnozrnný polystyren, z něhož jsou vylisovány přepravní obaly řady průmyslových výrobků.
K řezání polystyrenu slouží rámová odporová pila o délce řezného drátu 550 až 600 mm. Odporový drát získáme například z topné spirály, kterou lze zakoupit v prodejnách elektropotřeb. K napájení je nejvhodnější transformátor s odbočkami, na němž můžeme nastavit potřebné napětí. Pro pilu s odporovým drátem o délce 600 mm a průměru 0,4 mm postačuje zdroj 12 V/3 A. Odporový drát lze nahradit i ocelovou strunou o průměru 0,4 až 0,6 mm. Potřebné napětí zjistíme zkušebními řezy. Propal by měl být co nejmenší, v řezu musejí zůstat „vousy“ z roztaveného polystyrenu. Nižší rychlost řezání není na závadu, stačí asi 10 mm/s.
K mechanickému řezání polystyrenu se nejlépe hodí úlomek nože (čepelky) do hoblíku Narex. Polystyren brousíme brusným papírem pro broušení za mokra (Waterproof) o zrnitosti 120 až 400, a to jak volným (se zaoblenými rohy), tak nalepeným na brusných hranolech. Brousíme pomalu – polystyren se nesmí příliš zahřát. Na broušený díl nesmíme příliš tlačit, protože polystyren se pak trhá. Tenké díly brousíme na rovné podložce, jinak bychom je mohli probrousit.
K lepení se hodí disperzní lepidlo Herkules nebo kontaktní LA-tmel. Před použitím obě Lepidla ředíme – Herkules vodou a LA-tmel lihem – aby nanesená vrstva lepidla byla tenčí, což značně usnadní broušení spojů.