Házedla jsou a zřejmě ještě nějaký čas budou v našich podmínkách prvním praktickým stupněm modelářského výcviku, i když zalétání modelu A3 nebo A1 je méně složité, než dostat z házedla všechno, co v něm je. Je tu totiž více proměnných hodnot: k nejdůležitějším patří schopnost švihem vyhodit model co nejvýše a velmi rozdílné rychlosti při hození a při kluzu. Proto také u méně dobře postaveného modelu nemusí být výsledky tak dobré, jak je na plánku uvedeno. Snažte se proto postavit model co nejlehčí a také co nejpřesněji. Tím předem vyloučíte hromadu zmetků. Také základní vyvážení je třeba dodržet. Plánek jsem nakreslil především pro pomoc těm kroužkům, které nemají možnost stavět jiná osvědčená házedla. Pro usnadnění práce v kroužku je dobré zhotovit a označit šablony na kormidla, trupy a křídla modelu Muška a modelu Zuzka. Šablony pro křídla odpovídají půdorysným tvarům, které jsou kresleny rozvinuté do roviny. První dva modely mají křídla z balzového prkénka, modely Sova a Majka jsou řešeny jako konstrukční. Pro tento druh modelů lze vystačit (mimo ocasních ploch) i s méně kvalitní balzou, dokonce postačí i odřezky. Nemyslím totiž, že ekonomická stránka věci je zanedbatelná. Proto první házedlo bude jednoduché, stavebně i materiálově nenáročné, dosti pevné, ale také výkonné. To jsou základní předpoklady k udržení zájmu dětí. Muška těmto podmínkám vyhovuje. Jste-li ale úplnými začátečníky, doporučuji (pokud jde o moje konstrukce) jiný model: Mini, otištěný ve skutečné velikostí v MO 9/1981. Ten vás přijde při sériové práci (tedy při dokonalém využití prkének balzy) na zanedbatelnou finanční položku