Neklesající poptávka po pláncích maket nás v redakci přiměla k úvaze, jakou další předlohu vybrat pro vydání. Společně s trenérem této kategorie Zdeňkem Kalábem jsme usoudili, že by to mělo být moderní a známé československé letadlo. Jistě pak nepřekvapí, že volba padla na poslední člen vývojové řady Trener, letadlo Z 526 AS. Přispěla k tomu i skutečnost, že takový model v době volby už existoval a měl za sebou delší úspěšný provoz – naposledy první místo na mistrovství ČSSR 1969. Konstruktér modelu a jeho pilot – Ivo Kryl z Pardubic – nám vyhověl a tak se zrodil – za pomoci Jaroslava Fary – tento stavební plánek.
Model má funkční zatahovací podvozek a ovládání otáček motoru. Průhledný překryt vybavené kabiny modelu je odsuvný, jako u skutečného letadla. S motorem o objemu 5,6 cm3 (na prototypu TONO) má model velmi dobré letové vlastnosti.
Stavební postup je poněkud neobvyklý; vyžaduje jej však zatahovací podvozek, umístěný v centroplánu. Popis stavby se omezuje jenom na odlišnosti od běžné modelářské praxe, neboť se nepředpokládá, že by model mohl úspěšně postavit méně zkušený modelář.

Podvozkový strojek. Základem je pérový strojek z hračkového automobilu Volha (za 21,- Kčs). Strojek rozložíme a zhotovíme si delší čtyřhranný hřídel na natahování, aby se na něj dala nasunout a připájet vačka 21. Strojek je připájen cínem k základní desce z ocelového plechu tloušťky 1,5 mm, jež je zasunuta jednou stranou do přepážky 7 a na druhé straně je přichycena šroubem M3 k základní desce 22; na ni je zespodu přilepena ocelová deska se závitem M3. Strojek pak vymyjeme v benzínu a převody mírně naolejujeme. Páka 23, zajišťující vačku, se vrací do zpáteční polohy dvěma pružinami. Pružiny se navinou z ocelového drátu o průměru 0,8 mm na trnu o průměru 4 mm; mají po 15 závitech.
Potah. Trup je potažen částečně 2 mm balzou, částečně silonem nebo tlustým Modelspanem. Balzový potah je kryt ještě kladívkovou čtvrtkou nastřihanou do tvarů plechových krytů na skutečném letadle a přilepenou v celé ploše acetonovým lepidlem. Pouze hřbetní část trupu za kabinou je tmelena a broušena (bez papírového potahu).
K znázornění šroubů před kabinou bylo použito na prototypu modelu obyčejných špendlíků zkrácených na délku asi 10 mm. Do jejich hlaviček jsou vyříznuty lupenkovou pilkou zářezy. Špendlíky jsou napíchány do trupu až po dokončení barevného nátěru. Nýty jsou hliníkové.