Více než deset let jsem jako externí vedoucí zájmového útvaru ODPM Mladá Boleslav zúčastňoval se svými žáky postupových soutěží na všech úrovních. Zejména na přeborech ČSR bývaly při přejímkách k vidění perfektně postavené i výborně létající modely některých dětí z „modelářských rodin“. Bylo mi líto kluků, kteří si své jednoduché modely stavějí v kroužku sami a při setkání s těmito dětmi na soutěži si vždycky jen povzdechnou: „Ach jo, on je tady ten a ten, tak to zase nemám šanci.“
Proto jsem v roce 1983 navrhl nový model kategorie A3 Janek. Jeho tvar, použitý profil křídla Benedek 7406f i dostatečně dimenzované a osvědčené konstrukční prvky měly zlepšit jeho letové vlastnosti proti mým dřívějším školním typům Vendík (Modelář 8/1983) a Pionýr. Způsob létání, při němž Janek získá několik metrů výšky navíc po razantním vystřelení, umožněném použitím bočního háčku, a dosažené výsledky žáků, juniorů i seniorů na soutěžích během uplynulých několika let vyvolaly o tento model zájem v řadách soutěžících i instruktorů.
Velkou péči věnujeme výběru materiálu, neboť na jeho kvalitě závisí tuhost a pevnost modelu. Je výhodné připravit si „stavebnici“ každé části: nařezat všechny lišty, připravit žebra atd. Stavba jde pak rychleji od ruky.
Křídlo. Vybereme smrkové lišty s rovnými hustými léty o průřezu a obrousíme je ze všech stran brusným papírem, nalepeným na rovném prkénku. Odtokovou lištu K6 z tvrdší balzy tl. 3 zrcadélkového řezu v zadní části shoblujeme hoblíkem Narex na průřez podle výkresu. Vyřežeme šablony K1 z překližky nebo – zvláště pro práci v kroužku – z ocelového plechu tl. 2, které pak ještě zakalíme. Podle nich vyřízneme ostrým nožem nebo tvrdší žiletkou ze středně tvrdé balzy tl. 2 zrcadélkového řezu šestnáct žeber K1 a z tvrdší balzy tl. 5 čtyři žebra K2. Tyto polotovary navlékneme na ocelové pletací jehlice v takovém pořadí, jaké budou zaujímat v hotovém křídle, z obou stran na ně přitiskneme šablony K1 a žebra zabrousíme na přesný tvar. Vypilujeme zářezy pro lišty K5, K7 a K8. Do odtokové lišty K5 vypilujeme zářezy pro žebra.
Trup. Na všech postavených exemplářích Janka bylo k ovládání determalizátoru použito doutnáku nebo časovače Graupner či KSB. Na výkrese je nakreslena varianta s dnes nejlépe dosažitelným časovačem Prim. Pokud máme k dispozici časovač Graupner (KSB) nebo budeme používat doutnák, zhotovíme hlavici T1 z prkénka tl. 10.
Pro časovač Prim vyřízneme hlavici T1 z lipového prkénka (topolového, osikového či z tvrdé balzy) tl. 16 a ohoblujeme ji od přední hrany časovače dopředu až na tl. 6, směrem dozadu pak až na tl. 10.
Nosník ocasních ploch tvoří dvě kvalitní smrkové lišty T6 a T7 o průřezu 2 x 10, mezi něž vlepíme díl T3 z lehké balzy tl. 10, shoblovaný a sbroušený na výšku 7 na konci. Po důkladném vyschnutí lepidla jej z boků oboustranně ohoblujeme na šířku 7 pod VOP. Lišty T6 a T7 sbrousíme plynule tak, aby trup měl na konci celkovou výšku 9.
Podle na čisto obroušeného nosníku ocasních ploch vyřízneme odpovídající vybrání v hlavici, do něhož nosník zalepíme i s výplněmi T8 z balzy tl. 3. Po zaschnutí je sbrousíme do roviny s bočními plochami hlavice T1 a přilepíme bočnice T2 z překližky tl. 1, jež po obvodě přitáhneme svěrkami nebo kolíky na prádlo a necháme zaschnout. Pak opracujeme hrany hlavice a provrtáme v ní otvory o průměru 3 pro poutací kolíky, jež zhotovujeme z hliníkové pletací jehlice č. 3.