Výkresy tohoto málo známého letounu vznikaly u firmy Heinkel v průběhu roku 1933, kdy ministerstvo letectví objednalo u firem Arado, Focke-Wulf, Heinkel a Henschel konstrukci lehkého stíhacího letounu s podmínkou použití motoru Argus As-10C. Heinkel zahájil stavbu tří prototypů, z nichž první použil ke statickým a nakonec i lámacím zkouškám. Druhý prototyp vzlétl v létě 1934 s imatrikulací D-IVON a třetí byl dokončen o několik měsíců později. V konečném hodnocení soutěže zvítězila firma Focke-Wulf s typem Fw 56, druhé místo obsadil typ Arado Ar 76, třetí příčku He 74b a soutěž uzavřel Henschel Hs 121. V každém případě dala ministerská komise přednost jednoplošníkům před dvouplošníky.

Třípohledový výkres nebyl nikdy zveřejněn, jen fotografie a technický popis v ruské knize Křídla Luftwafe. Plánek modelu narýsoval J. Huml 3. května 1942 a vydala jej firma MKM Moučka pod označením P-910. Podle tohoto výkresu jsem model přepracoval pro pohon elektromotorem Speed 400/6 V s vrtulí 6/3 pro létání na akcích SAM 78 a 119 jako „desetinky“ či jen pro radost s létání s málo známým dvouplošníkem. RC výbavu tvoří regulátor JES 012, přijímač R4, 2 serva H x T-900 a dvoučlánek Li-ion 1 300 mAh. Ovládané funkce jsou směrovka, výškovka a motor. Náročnější mohou model doplnit o funkční křidélka.