Cvičný upoutaný akrobatický model Kadet jsem postavil již v roce 1997 a to z několika důvodů.
Hlavním bylo podchytit zájem mladých modelářů o upoutané modely, které v dnešní době plné elektroniky a počítačů živoří na okraji zájmů. Já sám se cítím asi z jedné třetiny upoutaným modelářem, protože v dobách mých modelářských začátků RC soupravy nebyly běžně dostupné. Začínali jsme tudíž jako „účkaři“.
Dalším důvodem byla naprostá absence plánů modelů, které by tvořily přechod mezi cvičnými modely s motory objemů 2,5– 3,5 cm3 a velkými akrobaty s motory 8–8,5 cm3. Létání s těmito většími modely se již dosti liší, ať už velikostí odstředivé síly, či způsobem hospodaření s rychlostí kvůli rozdílné hmotnosti a tudíž energie modelů. Měl jsem to štěstí, že v dobách mých upoutaných začátků byly na trhu levné a dostupné motory Tono 5,6 a MVVS 5,6 AL. Ten byl přímo konstruován pro upoutané akrobaty.
A proč jsem vybral ze všech kategorií upoutaných modelů právě akrobata Základem úspěchu je zvládnutí každého (nejen upoutaného) modelu v každé situaci. Z minulosti znám mnoho případů, kdy modelář postavil krásné éro, ale první let byl i letem posledním kvůli nezvládnutí pilotáže.
Kadet v provedení s jednou SOP je v provozu již od r. 1997, zprvu s motorem MVVS 5,6 AL. Otálel jsem s jeho uveřejněním, protože na našem trhu nebyl vhodný motor dostupný širšímu okruhu modelářů. Teprve když MVVS Brno začalo vyrábět a prodávat motor MVVS 4,5, vyzkoušel jsem jej a zjistil, že vyhovuje k pohonu. Jediná úprava motoru spočívá v nahrazení RC karburátoru pouhým difuzorem s namontovanou palivovou jehlou. Ten je nakreslen na stavebním výkrese.
Plán modelu Kadet v provedení s jednou SOP byl otištěn v časopise Model hobby magazin. Úpravou na dvě SOP jsem chtěl dát začínajícím „upoutaným modelářům“ něco jiného, než je v této kategorii zvykem.
Model by měl být především prvním „větším“ akrobatem. Modelář by neměl při stavbě vymýšlet věci, které jsou již vymyšlené na prototypu modelu. Nemůže při stavbě modelu domýšlet, co tím konstruktér sledoval. Zkušenější modelář si však jednotlivé detaily zajisté upraví podle svých zkušeností.

Základem křídla je hlavní nosník, slepený ze dvou smrkových lišt, tvrdé balzy a středového zesílení z překližky. Žebra jsou zhotovena rašplovou interpolací. Vahadlo řízení je uloženo v žebru K1 a nosičích K3.
Vztlakové klapky modelu jsou zhotoveny z plné balzy a v odtokové části sbroušeny do klínu.
Základem trupu je lehká balza, po obvodě zesílená dvěma lištami z tvrdé balzy. Na dolní straně trupu má rozměr 12x15 mm, na horní 12x8 mm. V předku trupu jsou zalepeny dva nosníky motoru z habrových hranolů a bukový hranol pro připevnění podvozku. V zadní dolní části trupu je vlepen lipový hranol pro přišroubování zadního podvozku. Nástavba kabiny je opět z měkké balzy. Přední část trupu je vyztužena překližkovými bočnicemi.
Hlavní podvozek je ohnut z duralového plechu a přišroubován k trupu třemi šrouby. Podvozková kola průměru 50 mm jsou uchycena dlouhými šrouby. Ostruhové kolo zapájíme na předem ohnutou ostruhu.
Stabilizátor VOP je slepen ze dvou částí. Zadní nosník z tvrdé balzy má otvory pro plastové závěsy a ložisko vahadla výškovky. Koncové oblouky jsou balzové. Nakonec celý stabilizátor obrousíme dle plánu do profilu. Výškové kormidlo je z lehké balzy. Dvě SOP jsou vybroušeny z měkké balzy.
Řízení modelu musí být dostatečně dimenzované, aby při přenosu síly při tlaku (vzpěru) nevybočovalo. Proto je táhlo VOP zhotoveno z duralové kulatiny průměru 4,5 mm. Na všechny koncovky táhel jsou použity plastové koncovky se závitem M3. Celé řízení je pájeno cínem. Ložiska vahadel jsou ohnuta z mosazného plechu a zalepena při montáži epoxidovými lepidly.
Celý model je potažen Modelspanem, části z plné balzy tenkým, křídlo tlustým. Jednotlivé části nalakujeme obvyklým způsobem. Poté provedeme barevný nátěr a po zaschnutí nátěr ochranným lakem proti účinkům paliva. Na povrchovou úpravu trupu a ocasních ploch lze použít nažehlovací folii. Na křídlo to nedoporučuji, protože kostra křídla pro to není dostatečně dimenzována.
Nádrž je systému regulflo, tzn. že tlak paliva, které přichází do motoru, je stále stejný na začátku i na konci letu. Je zhotovena z mosazného plechu, v nouzi lze použít i konzervový plech. Prototyp modelu létá s dřevěnou vrtulí 250/100-110 mm. Pro zlepšení vzhledu modelu lze použít vrtulový kužel.
Maximální výchylky řídicích ploch jsou u modelu Kadet II 45° na obě strany. Protože v průběhu letu modelu (kromě změn směru letu v hranatých obratech) nevyužíváme plných výchylek, je poměr mezi klapkami a výškovým kormidlem modelu 1:1. Řídicí rukojeť doporučuji s měnitelnou roztečí lanek. Má rukojeť umožňuje měnit rozteč od 50 mm do 110 mm (po 20 mm). Pro první lety doporučuji rozteč asi 70 mm. Až dostaneme model „do ruky“ můžeme rozteč řídicích lanek zvětšit, případně posunout těžiště vzad.