Při prohlížení modelářských stránek na internetu jsem našel výkres zajímavého motorového modelu, který zkonstruoval Herbert Kothe a publikoval jej v roce 1949 v modelářském časopise. Model mě zaujal svými líbivými tvary, jednoduchou konstrukcí a především tím, že jsem v té době nezaregistroval žádného modeláře u nás, který by tento model postavil.
Při prohlížení původní dokumentace k modelu jsem zjistil, že model byl postaven pro soutěžní kategorii, ve které v té době létaly motorové modely – lety se uskutečnily s užitečným zatížením. Soutěž, ve které konstruktér modelu v roce 1948 zvítězil, se létala pod záštitou dnes již neexistující Americké letecké společnosti Pan American Airways.
Protože ne všichni modeláři mají přístup k internetu a mohou si stáhnout a vytisknout podklady pro stavbu modelu ve skutečné velikosti, rozhodl jsem se model z původní dokumentace překreslit v podobě, v jaké byl postaven a létal, přirozeně však s úpravou na dnes obvyklé rádiové řízení. Tedy s původní konstrukcí a rozměry tak, aby vyhovoval stavebním pravidlům klubů sdružující modeláře zabývající se historickými modely SAM. Ve spolupráci s tehdy novou modelářskou firmou Czechaero Květoslava Štorka jsem připravil stavební výkres a podklady k řezání všech potřebných stavebních dílů z balzy a překližky. Hlavní důvod, proč jsem model překreslil, však spočíval v tom, že se mi model líbil a svými proporcemi je přímo předurčen ke krásnému polétání. První model z laserem řezaných stavebních dílů, podotýkám zhotovených ve výborné kvalitě, postavil Květoslav Štorek a představil jej na řadě akcí pořádaných Klubem historických modelů. Tento model je na připojených snímcích.
Po nakreslení plánu modelu jsem na internetu zjistil, že si již dříve model postavil i Karel Svoboda z Havlíčkova Brodu. Při vzájemné komunikaci mi pak i on potvrdil můj předpoklad velmi dobrých letových vlastností modelu PAA Payload Win­ner.

Před započetím stavby si zakreslíme do stavebního výkresu potřebné úpravy související s konkrétně použitým motorem a umístění vlastního RC vybavení (včetně případné úpravy na elektropohon, o níž rovněž uvažuji). Na stavebním výkresu je naznačeno pouze možné umístění serv. Předpokládám, že pro zkušeného modeláře, který se pro stavbu modelu rozhodne (pro začínající tento model není určen), to není žádný problém. Dále si připravíme veškerý potřebný materiál a díly pro sestavení podvozku. Podle svých zvyklostí model lepíme kyanoakrylátovým, acetonovým, případně disperzním lepidlem. Pro lepení namáhaných částí použijeme epoxidové lepidlo. Jednotlivé stavební díly většinou sestavujeme na rovné pracovní desce s výkresem překrytým plastovou fólií netečnou vůči lepidlu. Konstrukce modelu je celobalzová až na některé drobnosti zhotovené z topolové, případně letecké překližky. S ohledem na celkem malé rozměry modelu je křídlo jak u původního modelu, tak u repliky na připojeném výkrese řešeno jako nerozebíratelné, vcelku. Kvůli pevnosti a výsledné hmotnosti je toto řešení výhodnější. Pokud však někdo potřebuje řešit transportní, případně skladovací problémy, pak je úprava křídla na dělené jednoduchá a poradí si s ní s přehledem alespoň trochu zkušený modelář. Pro spojení křídla lze použít ocelové dráty o průměru 4 a 5 mm.