Toto je česká verze eshopu. Pokud objednáváte s doručením na Slovensko, prosím využijte slovenskou verzi (sk.eshop.rcrevue.cz - kliknutím na slovenskou vlajku)

Plánky>Plánky RC revue>Jarin (193)

Home Plánky>Plánky RC revue>Jarin (193)
Jarin (193)

Jarin (193)

260,00 Kč

Rekereační model s elektropohonem, rozpětí 1520 mm, konstrukce A. Souček

PL193RCR
- +

Popis

Rozpětí1520 mm
Délka875 mm
Hmotnost700-800 g
MotorMabuchi 550 (<150 W)
Ovládané funkceS, V, M, Kř
KonstrukceAntonín Souček

 

Model Jarin je určen pro oddechové rekreační polétání. Je to levný, jednoduchý a nenáročný model na provoz i na vybavení, jeho pilotáž zvládne i mírně pokročilý začátečník. Model po zalétání létá téměř sám, má nízké plošné zatížení, létá přiměřeně rychle, spořádaně a má dobrou klouzavost. Jeho použití je omezeno silou větru.
Základním materiálem na stavbu trupu a ocasních ploch je extrudovaný polystyren, na křídlo pěnový polystyren vyztužený a zpevněný balzou a smrkovými lištami. Velmi vhodný je i polystyren z různých obalů. Extrudovaný polystyren opracováváme stejně jako pěnový odporovou pilou podle šablon (postup byl již několikrát na stánkách RC revue popsán). Balzu vybereme dostatečně pevnou, ale lehkou.
Model Jarin má ovládány směrovku, výškovku, křidélka a motor. Nároky na vybavení nejsou nijak mimořádné. Prototyp pohání stejnosměrný elektromotor Mabuchi 550 s 25A regulátorem. Serva jsou použita Graupner C-341 a C-261 (na křidélka). Pohonnou baterií je dvoučlánek Li-pol o kapacitě 1 800–2 200 mAh. Klasický „plechovkový“ elektromotor můžeme nahradit „střídavým“ o výkonu od 150 W. Při volbě vybavení a vůbec při celé stavbě bereme ohled především na celkovou hmotnost, která by měla být co nejnižší.
Při lepení celého modelu vystačíme s běžným disperzním lepidlem (Herkules, Ponal, Kleiberit), na některé spoje je vhodnější Purex.
Před zahájením stavby si do výkresu zakreslíme případné změny, které vyplynou například z použití jiného typu serv, motoru atp. Vlastní stavbu modelu je nejlépe začít vyřezáním všech dílů z polystyrenu. 

Křídlo je nedělené, bez křížení, k trupu se připevňuje dvěma plastovými šrouby M5. Je sestaveno ze dvou polovin – z dílů K1, K2 – a středové části. Každou polovinu stavíme zvlášť. Jednotlivé díly jsou vyříznuty z pěnového polystyrenu tloušťky 30 mm podle šablon Š1, které vyřízneme z kuprextitu tloušťky 1,5 mm. Z dílu K2 odřízneme křidélka a do jejich rohů podle výkresu vlepíme hranoly z balzy tloušťky 10 mm pro ukotvení ovládacích pák. Pak na jejich náběžnou část přilepíme balzovou lištu o průřezu 4 x 10 mm a na příslušnou část křídla lištu o průřezu 4 x 11 mm. Boky olemujeme balzou tloušťky 2 mm. Středové části dílů K1 a K2 zabrousíme do úkosu podle vzepětí. Sestavíme hlavní nosník K3. Asi do poloviny rozpětí jej tvoří dvě pásnice ze smrkových lišt o průřezu 3 x 5 mm, spojené stojinami z balzy tloušťky 3 mm, ve zbývající části křídla nosník tvoří jen stojina z balzy tloušťky 3 mm. Na koncích v ní můžeme podle výkresu vyřezat vylehčovací otvory. Ve střední části jsou poloviny nosníku spojeny spojkou K4 z překližky tloušťky 3 mm a spoj je z obou stran zpevněn výkližky K5 z překližky tloušťky 1 mm. K nosníku postupně přilepíme středové polystyrenové díly křídla včetně lipového hranolu o rozměrech 16 x 16 x 58 mm a dále díly K1, K2 s přilepenými a do příslušného tvaru opracovanými balzovými lištami. Náběžná má průřez 3 x 6 a odtoková 3 x 10 mm. Na vnější konce křídla nalepíme zakončení z balzy tloušťky 13 mm a opracujeme je podle pohledu P. Na plastové otočné závěsy nainstalujeme křidélka; ovládací páky zalepíme až po dokončení povrchové úpravy. Upraveným hrotem trafopáječky vypálíme drážky pro přívodní kabely serv a otvory pro serva křidélek – každé křidélko má vlastní servo. Serva jsou přišroubována k hranolům z balzy o průřezu 6 x 6 mm zalepeným do křídla. Hotové křídlo obrousíme do tvaru podle výkresu a velmi jemným brusným papírem povrch vybrousíme do hladka.
Ocasní plochy mají profil rovné desky, kormidla jsou sbroušena do táhlého klínu. Díly V1, V2, S1 a S2 vyřízneme podle výkresu z extrudovaného polystyrenu tloušťky 8 mm. Do střední části výškovky a do rohu směrovky jsou vlepeny hranoly z balzy tloušťky 8 mm pro ovládací páky. Stabilizátor a kýlovka jsou pak olemovány balzovými lištami o průřezu 4 x 8 mm, stabilizátor má stejně jako výškovka zakončení z balzy o průřezu 8 x 10 mm. Směrovka a výškovka mají náběžné lišty z balzy o průřezu 4 x 8 mm, odtokové lišty jsou vybroušeny z balzy 3 x 10 mm. Slepené části ocasních ploch vybrousíme do tvaru podle výkresu, náběžné části kormidel sbrousíme tak, aby se mohla volně pohybovat. Otočné závěsy kormidel použijeme buď koupené plastové, nebo můžeme použít pásky nastříhané ze starých disket. Ovládací páky zalepíme nebo přišroubujeme až po dokončení povrchové úpravy.
Trup má obdélníkový průřez se zaoblenými hranami. Nejprve si nařežeme všechny jeho díly z extrudovaného polystyrenu. Na pracovní stůl položíme bočnici slepenou z dílů T1 a T2 a podle výkresu na ni postupně nalepíme přepážky T3 až T6 z extrudovaného polystyrenu tloušťky 14 mm a přepážku T7. Tu předem slepíme z hranolu extrudovaného polystyrenu o rozměrech 14 x 58, k němuž přilepíme bukovou lištu o průřezu 6 x 14 mm a celek z obou stran polepíme balzou tloušťky 2 mm. Do spodní přední části trupu před křídlo vlepíme lože podvozku P1 z překližky tloušťky 5 mm a balzové hranoly o průřezu 6 x 10 mm pro přišroubování serv. Pak – za neustálé kontroly kolmosti a rovnoběžnosti s dolní bočnicí – přilepíme k přepážkám druhou bočnici a sestavu přiměřeně zatížíme. Po dokonalém zaschnutí zabrousíme všechny části, které přečnívají přes obrys bočnic, a vyřízneme potřebné otvory v přepážkách. Přední část trupu shora i zdola uzavřeme zkosenými díly z extrudovaného polystyrenu o průřezu 14 x 86 mm. Zabrousíme pod správným úhlem čelo trupu a pečlivě přilepíme motorovou přepážku T8 z překližky tloušťky 3 mm, do níž jsme předem vyvrtali a vyřezali všechny potřebné otvory (na výkrese je zakreslena přepážka pro montáž motoru Mabuchi 550, pokud použijeme jiný, patřičně ji upravíme). Dále k ní přilepíme tvarovou přepážku T9 z extrudovaného polystyrenu tloušťky 9 mm. Za neustálé kontroly souměrnosti do zadní části trupu vlepíme přepážku z extrudovaného polystyrenu tloušťky 14 mm a trup zdola uzavřeme extrudovaným polystyrenem o průřezu 14 x 86 mm, do nějž zalepíme výkližek z překližky tloušťky 5 mm o rozměrech 10 x 20 mm pro upevnění ostruhy. Pak k trupu provizorně ve správné poloze připevníme hotové křídlo a vrtákem o průměru 4 mm vyvrtáme otvory pro upevňovací šrouby křídla skrz lipový hranol v křídle a bukovou lištu v přepážce T7. V otvorech v přepážce T7 vyřízneme závity M5 a v křídle otvory zvětšíme na průměr 5 mm. Po nainstalování lanovodů od serv ke kormidlům zalepíme hotovou VOP a trup shora uzavřeme extrudovaným polystyrenem o průřezu 14 x 86 mm. V zadní části do něj vybrousíme drážku, do které zalepíme SOP. Pak přilepíme hotový hřbet trupu z extrudovaného polystyrenu tloušťky 40 mm. Nezapomeneme upravit otvory pro vstup a výstup chladícího vzduchu. Nakonec zhotovíme odnímatelný kryt z extrudovaného polystyrenu 14 x 58 a 14 x 86 mm. Slepený trup vybrousíme do tvaru podle výkresu a vyhladíme velmi jemným brusným papírem. Do kabiny doplníme vhodnou bustu pilota a přilepíme větrný štítek T10 ohnutý například z Durofolu. Olemujeme jej pásky nařezanými z vhodné samolepicí fólie.
Povrchová úprava. Zkontrolujeme všechny části modelu, zda jsou vybroušeny do hladka. Případné drobné otlaky a nedostatky povrchu lze částečně odstranit horkovzdušnou pistolí (teplotu je nutné odzkoušet na odřezku polystyrenu). Vlastní povrchová úprava může být zhotovena různými způsoby, podle zvyklostí každého modeláře. Přednost by však měla dostat taková, která zpevní celou konstrukci a má přitom nízkou hmotnost. Prototyp modelu má všechny díly polepené tenkým bílým potahovým papírem Modelspan následujícím způsobem – navlhčené díly papíru rozprostřeme na polepovanou část a přetřeme silně naředěným lepidlem Herkules. Polepujeme obě strany současně, aby se pnutím papíru díly nezkroutily. Potažené díly necháme vždy dokonale vyschnout volně zavěšené v prostoru. Po vyschnutí jejich povrch lehce přebrousíme a nalakujeme lesklým disperzním bezbarvým lakem (Sportakryl). Barevné doplňky můžeme vyřezat ze samolepicí fólie a nalepit nebo je natřít barvami. Dobře poslouží například školní tempery smíchané s čirým lakem Sportakryl. Zbarvení volíme takové, aby byl model dobře viditelný a šla snadno určit jeho poloha za letu. Model oživí i naznačená přístrojová deska v kabině.
Hlavní podvozkovou nohu P2 vystřihneme z duralového plechu tloušťky 1,5–2 mm, začistíme a ohneme do tvaru podle výkresu. Velmi lehká kola o průměru 60 mm jsou upevněna šrouby a maticemi M2,5. K trupu je podvozek přišroubován vruty do dílu P1. Nohu ostruhy P3 vystřihneme z duralového plechu tloušťky 1 mm, začistíme a ohneme podle výkresu. Kolo o průměru 20 mm je upevněno šroubem a maticí M2,5 s podložkami. Ostruha je pevná, neřízená a je přišroubována do již zabudované desky z překližky.
Prototyp modelu pohání stejnosměrný elektromotor Mabuchi 550 s 25A regulátorem a s plastovou vrtulí 200/100. Napájení zajišťuje dvoučlánek Li-pol RAY o kapacitě 2 200 mAh. Motor je přišroubován dvěma šrouby k přepážce T8. S touto pohonnou jednotkou model létá přiměřeně rychle a realisticky. Kdo chce, může tento dnes už poněkud archaický elektromotor nahradit elektromotorem „střídavým“ o výkonu alespoň 150 W, napájeným z tříčlánkové baterie s odpovídajícím regulátorem a s vrtulí o rozměrech podle doporučení výrobce motoru.  
RC souprava musí umožňovat ovládání čtyř funkcí: směrovky,   výškovky, křidélek a motoru. Serva upevníme podle vlastních zvyklostí, prototyp modelu je má přišroubována vruty do balzových hranolů. Náhony řízení musejí mít lehký chod bez zbytečných vůlí. Části RC soupravy nainstalujeme podle obvyklých zásad a doporučení výrobce. Anténu přijímače vyvedeme co nejkratší cestou ven z trupu, uchytíme ji na směrovku nebo necháme volně vlát za modelem. Rozmístěním jednotlivých dílů – především pohonné baterie – model vyvážíme. Baterii pak v požadované poloze dobře zajistíme hranoly z pěnového polystyrenu tak, aby neomezovaly průchod chladícího vzduchu. Hranoly, které nebudou bránit při manipulaci s baterií, přilepíme.
K zalétání si vybereme klidný podvečer. Při bezchybné stavbě – pokud je model rovný, nezkroucený, s těžištěm v poloze uvedené na výkrese a se všemi úhly odpovídajícími výkresu – létá zcela bez problémů. Výchylky kormidel nastavíme pro začátek raději menší a s přibývající praxí je postupně zvětšujeme. Model nezaklouzáváme, vzlétáme s naplno běžícím motorem. Model postupně vytrimujeme na přímý let a optimální kluz s vypnutým motorem. Na zemi upravíme délky táhel od serv ke kormidlům tak, aby model létal s trimovacími pákami vysílače v neutrálu. Je-li třeba, jemně doladíme vyosení motoru, aby model s naplno běžícím motorem a s kormidly v neutrálu letěl rovně a mírně stoupal. Model je přiměřeně rychlý a obratný, velký vliv na vlastnosti modelu mají jeho celková hmotnost, která by měla být co nejnižší, a výkon pohonné jednotky. Dobře seřízený a zalétaný model létá téměř sám. Doba letu záleží především na použitém vybavení, schopnostech pilota a na způsobu létání.

Related Products