Hledat
Košík 0 0 0.00
v košíku není žádný produkt
CELKEM 0.00
Přidáno do košíku
Popis produktu
Počet:
Cena celkem
Ve vašem košíku je 0 položek. Ve vašem košíku je 1 položka.
Doprava celkem bez DPH Doprava zdarma (nebo zatím nebyl vybrán druh dopravy).
Celkem za zboží vč. DPH
Pohoda 2 (203)
720,00 Kč
Rekreační model na elektropohon, konstrukce Ing. Miloš Mikulka
PL203RCR
Popis
| Rozpětí | 2120 mm |
| Délka | 1470 mm |
| Hmotnost | 2900 g |
| Motor | Satria BMA3520-6 |
| Ovládané prvky | S, V ,Kř, Kl, M |
| Konstrukce | Ing. Miloš Mikulka |
Při návrhu tohoto velkého elektroletu jsem vycházel z osvědčeného modelu Pohoda, který byl publikován v RC revue 3/2011. Chtěl jsem mít model vzhledově jiný, avšak osvědčené koncepce a velikosti, abych spolehlivě vystačil s pohonem elektromotorem AXI 2826/10 (včetně levnějších ekvivalentů) a baterií Li-pol 3s o kapacitě cca 3 000 mAh. K tomuto rozhodnutí mě vedl i zájem modelářů o předcházející konstrukci, což lze dokumentovat i obsáhlým článkem o stavbě a létání s modelem Pohoda, jenž byl zveřejněn v RC revue jedním z modelářů, kteří si jej postavili. Stanovené podmínky se mi podařilo splnit – model má rozpětí 2 120 mm, hmotnost cca 2 900 g a velmi příjemné letové vlastnosti.
Na stavbu modelu je jako hlavní materiál použita balza, topolová překližka, minimální množství letecké překližky a uhlíkové trubky na nosníky křídla. Přestože je model stavebně jednoduchý, vyžaduje předcházející zkušenosti ze stavby jiných konstrukčních modelů. Jeho velikost a konstrukce vyžadují jiný přístup k létání než polystyrenové modely. Model je dostatečně dimenzován na let odpovídající jeho koncepci, avšak každý let musí být ukončen řízeným přistáním. Jiné – s ohledem na svoji velikost a hmotnost – bohužel bez poškození Pohoda 2 nezvládne. To vše napovídá, že by se do stavby neměl pouštět nikdo, kdo nemá potřebné stavební a především pilotní zkušenosti.
Základem trupu jsou dvě bočnice slepené z přední a zadní části vyřezané z topolové překližky a balzových podélníků a příček o průřezu 7 x 7 mm a diagonál 5 x 7 mm. Celek je pak spojen v přední části vlepenou deskou pro umístění pohonné baterie, motorovou přepážkou a centroplánem. V zadní části pak kýlovou plochou. Do trupu jsou vlepeny bukové hranoly o průřezu 20 x 20 mm, do nichž se zasunuje odnímatelný podvozek zhotovený z ocelového drátu o průměru 4 mm. U modelu této velikosti a koncepce jde o řešení jednoduché a plně funkční.
Křídlo je dělené. Základem jsou uhlíkové trubky o průměru 8 a 12 mm, na které jsou navléknuta žebra z balzy tloušťky 2 mm, ve střední části z topolové překližky tloušťky 3 mm. K trupu jsou poloviny křídla připevněny spojkami z ocelového drátu o průměru 4 mm a vzpěr slepených z překližky tloušťky 1,5 mm a smrkových lišt. Vzpěry jsou řešeny jako funkční. Náběžná lišta křídla z balzy má průřez 10 x 10 mm, odtoková lišta je slepena z balzy o průřezu 2 x 35 mm a zakoupené odtokové lišty 6 x 25 mm, okrajové oblouky jsou lamelovány z balzy tloušťky 1,5 mm.
Ocasní plochy se symetrickým profilem jsou celobalzové. Svislá ocasní plocha je součásti trupu, vodorovná ocasní plocha je plovoucí a k trupu je připevněna na spojovací ocelové dráty o průměru 2 a 3 mm.
Celý model je potažen Solartexem. Nápisy a další barevné doplňky jsou vyříznuty ze samolepicí fólie.
Směrovka a výškovka jsou ovládány servy standardní velikosti. Každé křidélko je ovládáno vlastním servem o hmotnosti cca 20 g. Prototyp modelu je řízen RC soupravou Taranis 2,4 GHz s externím modulem Assan.
Pohonnou jednotku tvoří motor Satria BMA 3520-6, regulátor 40 A opto, baterie Li-pol 3s / 3 300 mAh a vrtule 14/7.
Svou koncepcí i vzhledem se model podobá lehkým sportovním letadlům. Tomu odpovídá i jeho letový projev. Zcela určitě zaujme ty modeláře, kteří touží po pohodovém létání v klidných podmínkách, blížícím se letovým projevem lehkým motorovým letadlům – žádná akrobacie, pouze nácvik vzletů a přistání, nízké průlety realistickou rychlostí, stoupavé zatáčky, ostré zatáčky, v podstatě to, co umějí skutečná letadla této kategorie. Model spolehlivě vzlétá z posečené louky, let je stabilní, řízení příjemné. S ohledem na nízké plošné zatížení doporučuji létat s modelem v klidném ovzduší do rychlosti větru cca 3 m/s.
Použijeme-li laserem řezané stavební díly (kontakt poskytnu na e-mailové adrese milos.m@centrum.cz), je stavba modelu velice rychlou záležitostí. Vyřezáno je prakticky vše, co je zapotřebí vyřezat z balzy, případně z překližky. Laserem řezané díly musíme pouze lehce očistit tam, kde přijdou do kontaktu s lepidlem a potahem.
Pokud se rozhodneme k pracnější variantě, stavbu zahájíme vyřezáním stavebních dílů na celý model. Prakticky si tím sami zhotovíme stavebnici modelu. Tato varianta je přirozeně levnější a navíc nám umožní alternativně postavit křídlo bez uhlíkových nosníků – s nosníky smrkovými. Musíme však počítat s delším časem na stavbu.
Křídlo. Před sestavováním křídla si připravíme koncové oblouky, nosníky z uhlíkových trubek o průměru 8/7 a 12/11 mm (ručně vinuté pro nosníky křídla) a odtokovou lištu. Okrajové oblouky lamelujeme v šabloně z pásků balzy o průřezu 1,5 x 33 mm. Pro lamelování je nejlepší, když si podle vnitřní strany oblouku zhotovíme šablonu, v daném případě o tloušťce materiálu cca 10 mm. Šablonu slepíme například z několika dílů truhlářské překližky, sololitu atp. Uhlíkové trubky upravíme podle výkresu na požadovanou délku. Do střední části trubek vlepíme pouzdra z trubek o průměru 5/4 mm (hliník, mosaz, laminát) pro spojovací dráty křídla. Pouzdra zalepíme tak, že cca 2 mm od obou konců nasuneme mezikruží zhotovené z překližky, případně je svineme z hnědé lepicí pásky. Prostor v mezikruží vylepíme balzou a obrousíme podle vnitřního průměru uhlíkové trubky. Celek pak pomalu zasunujeme do uhlíkové trubky za postupného nanášení epoxidového lepidla. Pouzdro musí být zhotoveno tak, aby se do uhlíkové trubky nasunovalo těsně. Odtokovou lištu slepíme z balzy o průřezu 2 x 35 mm a zakoupené odtokové lišty 6 x 25 mm. Oba díly slepíme epoxidovým lepidlem na pracovní desce. Dále si připravíme balzové lišty o průřezu 6 x 6 mm pro stavbu křidélek. Podle pozice na výkrese vzájemně slepíme žebra K0, K1 a K2 a K3 a K4. Žebra K2 a K3 tvoří osazení pro potah prvního pole křídla balzou tloušťky 2 mm. Podle výkresu na žebra K6 a K7 nalepíme díly K11, které tvoří část základny vzpěr.
Po přípravě všech dílů navlékneme podle výkresu na uhlíkové trubky všechna žebra a kroužky a mezi žebra K6 a K7 s nalepenými díly K11 nasuneme díl K12 z překližky tloušťky 3 mm. Vše znovu překontrolujeme podle výkresu. Po slepení křídla je chyba neopravitelná. Na výkres křídla položený na pracovní desce upevníme slepenou odtokovou lištu a spodní nosník křidélek z balzy o průřezu 6 x 6 mm. Nyní sestavu z nosníků a žeber usadíme k odtokové liště a nosníkům křidélek upevněných na pracovní desce, přiložíme náběžnou lištu, vše přesně usadíme, zajistíme a zalepíme. Nelepíme však žebra k uhlíkovým trubkám a sestavu kořenových žeber K0, K1 a K2. Pokračujeme usazením a zalepením nosníků křidélek na horní straně křídla. Podle výkresu sestavíme domek serva (můžeme jej také sestavit podle svých zvyklostí) a přilepíme okrajový oblouk. Doplníme všechny výkližky. Nyní stavbu křídla přerušíme do doby sestavení trupu a ocasních ploch.
Jak jsem se zmínil v úvodu, lze křídlo postavit v úspornější variantě. Uhlíkové nosníky lze nahradit smrkovými. Hlavní nosník zhotovíme ze smrkových lišt o průřezu 3 x 8 mm, pomocný nosník z lišt o průřezu 3 x 5 mm. Mezi pásnice hlavního a pomocného nosníku vlepíme stojiny s balzy tloušťky 3 mm s léty napříč. Jinak vyřešit v tomto případě musíme pouze uchycení vzpěr. Jednou z možností je zhotovit stojinu v místě uchycení vzpěry z překližky tloušťky 1 mm a k ní přilepit smrkovou lištu o průřezu 10 x 10mm (na celou výšku profilu), do které zavrtáme závitovou vložku M3 pro přišroubování vzpěr.
V části věnované stavbě trupu jsme popsali přilepení kořenových žeber. Na kořenová žebra z vnitřní strany nalepíme kroužek K10 a usadíme zapichovací matici M6. Nyní se rozhodneme, jestli na křídle nastavíme negativy, nebo křídlo necháme rovné. S ohledem na dobré aerodynamické vlastnosti obdélníkového křídla při přetažení má prototyp modelu křídlo rovné. Křídlo zajistíme na pracovní desce se zvoleným nastavením (rovné/negativy) a přilepíme všechna žebra k trubkám a kroužky K8, K9 k žebrům a trubkám. Po zaschnutí lepidla máme křídlo v krutu pevné a podle zvoleného nastavení. První pole křídla vylepíme balzou tloušťky 2 mm. Vybrousíme náběžnou lištu a okrajový oblouk. Celé křídlo vybrousíme podle řezu A-A. Odřízneme z křídla křidélka a obrousíme stykové části. Křídlo uzavřeme balzovou lištou o průřezu 6 x 21 mm, nalepíme balzovou náběžnou lištu křidélek o průřezu 19,1 x 6 mm. Na křídlo a křidélka nalepíme krycí žebra K17 a K18 z překližky tloušťky 0,8 mm. Vše vybrousíme podle řezu A-A. Podle výkresu vlepíme do křidélek díl K15 z překližky tloušťky 3 mm, ke kterému budeme při kompletaci modelu šroubovat ovládací páky.
Podle výkresu slepíme vzpěry, obrousíme je do kapkového průřezu a vlepíme koncovky K19 a K20 z duralu tloušťky 1,5 mm. Dáme pozor na správnou orientaci koncovek. Koncovku K20 jsme svrtali s pouzdrem vzpěr v trupu! Nyní znovu sestavíme model. Křídlo přitáhneme k trupu šrouby M6, vzpěry zasuneme do pouzder v trupu, zajistíme je šrouby M3 a podle otvorů v dílech K19 vyvrtáme otvory do loží vzpěr K12. Dbáme na to, aby vzepětí obou polovin křídla bylo stejné. Model rozebereme, do lože K12 usadíme zapichovací matici M3 a přilepíme díl K13 z překližky tloušťky 3 mm.
Svislá a vodorovná ocasní plocha jsou celobalzové konstrukce, sestavené z dílů označených na stavebním plánu písmeny S a V. Stavba je velice jednoduchá, prakticky vše je řešeno zámky, takže zásadní nepřesnosti jsou vyloučeny. Pouze upozorňuji, že kořenová žebra VOP přilepíme až po dokončení trupu stejně jako kořenová žebra křídla. VOP nasadíme na spojovací dráty a kořenová žebra pevně přichytíme k dílům S21. Teprve pak kořenová žebra přilepíme. Tímto postupem dosáhneme toho, že usazení VOP k trupu bude prakticky bez viditelné spáry. Dáváme však pozor, abychom nedopatřením nepřilepili VOP k trupu. Závěrečná práce na VOP spočívá v tom, že pole mezi žebry V2 až V5 vylepíme balzou tloušťky 1,5 mm.
Kýlovku usadíme a přilepíme k trupu na závěr, po montáži ovládací páky plovoucí výškovky a po uzavření trupu nad ložem VOP, které tvoří díly S21. Nad ovládací pákou ponecháme otvor, abychom zabránili jejímu zablokování při plně přitažené výškovce. Práce na trupu a směrovce ukončíme tím, že prostor mezi žebrem SOP S4 a trupem vylepíme balzou tloušťky 1,5 mm.
Trup. Základ trupu tvoří dvě bočnice sestavené z balzových podélníků o průřezu 7 x 7 mm, příček a diagonál 7 x 7 a 5 x 7 mm, v pozicích podle výkresu. V přední části jsou bočnice uzavřeny díly T25L a T25P, v zadní části pak díly S21 z topolové překližky tloušťky 3 mm. Díl S21 tvoří současně lože plovoucí výškovky. Při sestavování bočnic upozorňuji na správné umístění jednotlivých dílů. Díl T25P je v přední části kratší o hodnotu vyosení motoru doprava o 2º. Do obou bočnic vlepíme podle výkresu díly T41 a T42 ze smrkových lišt o průřezu 3 x 8 mm, tvořící zesílení přední části trupu, a díly T18, které zpevňují spodní část trupu. Pokračujeme tím, že do jedné z bočnic usadíme a zalepíme díl T39 z topolové překližky tloušťky 3 mm, který tvoří lože pohonné baterie, díl T24 z topolové překližky tloušťky 3 mm, který tvoří lože serv, T23 z topolové překližky tloušťky 3 mm, sloužící k umístění přijímače, a polopřepážku T6 z topolové překližky tloušťky 3 mm. V místě centroplánu usadíme a přilepíme díly T26 a T27 z překližky tloušťky 3 mm. Všechny uvedené díly zajistíme po dobu schnutí lepidla v poloze kolmé k bočnici. Bočnice, která je usazena na pracovní desce, musí být v místě motoro- vé přepážky vypodložena o cca 3 mm, abychom mohli přilepit lože pro baterii v celé délce a tím dosáhli i správného tvaru trupu. Po zaschnutí lepidla přilepíme i druhou bočnici. Správnou geometrii trupu nám zajistí zámky v jednotlivých stavebních dílech. Přesto však po dobu schnutí lepidla máme trup usazen a zajištěn tak, aby byla zajištěna vzájemná kolmost jednotlivých dílů. Především kontrolujeme správnou polohu dílů T26 a T27.
Po vzájemném slepení bočnic je vhodné pokračovat v dokončení celé přední části trupu a centroplánu. Podle výkresu vlepíme do centroplánu díly T16, T18, T34, T30, T32, T33, T29 a T35. Pod lože pohonné baterie přilepíme podle výkresu trojúhelníkovou lištu T40 o průřezu 8 x 8 mm. Přední část centroplánu uzavřeme náběžnou lištou T15, vybroušenou podle výkresu z balzy. V místě pod odtokovou hranou křídla vlepíme příčky z balzy o průřezu 7 x 7 mm.
Příď trupu uzavřeme motorovou přepážkou T4 z překližky tloušťky 3 mm, na niž přilepíme přepážku T3 z překližky tloušťky 1 mm. Podle výkresu postupně přilepíme všechny polopřepážky přední části trupu a sestavíme kryt pro přístup k pohonné baterii a motoru. Předem však slepíme díl T2a a jeden díl T2b. Do takto slepených dílů a zbývajícího dílu T2b vlepíme magnety o průměru 4 mm. Magnety lepíme epoxidovým lepidlem. Upozorňuji na dodržení správné polarity! Dále doporučuji dodržet tento postup: Vlepit díl T7, přilepit díl T2b s vlepenými magnety a díl T11. Pak pokračovat postupně až k potažení přední části trupu a krytu balzou tloušťky 2 mm.
Z dílů T20, T21 a T22 slepíme sestavu, která slouží k ukotvení vzpěr křídla k trupu. Podle výkresu do ní umístíme a zalepíme zapichovací matici M3. Matici vypodložíme kroužkem z překližky tloušťky 1,5 mm. Takto připravenou sestavu vlepíme do trupu. Lepíme epoxidovým lepidlem. Do výřezů v bočnicích zalepíme epoxidovým lepidlem bukové hranoly o průřezu 20 x 20 mm s vyvrtanými otvory o průměru 4 mm, které slouží k upevnění podvozku. Podle výkresu vylepíme spodní část trupu balzou tloušťky 2 mm.
Nyní můžeme přistoupit k dokončovacím pracím na křídle. Do centroplánu nasuneme spojovací dráty ohnuté do vzepětí podle výkresu. Nasuneme poloviny křídla s usazenými kořenovými částmi, slepenými z dílů K1, K2 a K3, a přišroubujeme připravené vzpěry. Obě poloviny křídla přitáhneme k trupu a kořenové části přilepíme. Docílíme tak usazení křídla k trupu bez viditelné spáry. Po zaschnutí lepidla sejmeme křídlo z trupu a pokračujeme v další práci.
K trupu přilepíme kýlovou plochu a postupně dolepíme jednotlivé příčky včetně diagonálních. Usadíme a zalepíme lanovody, přilepíme lože ostruhy S22 z překližky tloušťky 3 mm. Zhotovíme podle výkresu kryt uzavírající přístup k přijímači a balzou tloušťky 2 mm vylepíme zbývající část centroplánu.
Podvozek zhotovíme z ocelového drátu o průměru 4 mm. Pokud budeme s modelem létat na nízce posečeném letišti, stačí ke spolehlivému vzletu a přistání kola o průměru 80 mm. Nejjednodušší upevnění kol k drátům podvozku je pojistnými kroužky. Podvozek se nasunuje do otvorů vyvrtaných do bukových hranolů vlepených do trupu. Ostruhu od firmy Pelikan Daniel zakoupíme v modelářské prodejně. Prodává se pod názvem Duralová ostruha střední. Ostruhu přišroubujeme k dílu S22 z překližky tloušťky 3 mm. V případě, že očekáváme problémy s vyvážením modelu, zvolíme variantu ostruhy s nižší hmotností – v modelářských prodejnách je dostatečný výběr.
Dokončovací práce. Celou kostru modelu pečlivě přebrousíme jemným brusným papírem. Prostor pod servy ve spodní části trupu orámujeme příčkami z balzy o průřezu 7 x 7 mm v takové velikosti, která umožní případnou výměnu serv a seřizování kormidel. Tento otvor nebudeme potahovat, bude sloužit i pro odvod chladicího vzduchu. Serva přišroubujeme do trupu a servo ovládající výškovku propojíme táhlem s její ovládací pákou.
Potah. Prototyp modelu je potažen Solartexem v kombinaci barev modrá a bílá. Model lze samozřejmě potáhnout i jinou nažehlovací fólií, případně Vliesem. V případě použití Vliesu doporučuji – s ohledem na velikost modelu – dvojitý potah kladený do kříže. Zbarvení modelu je v tomto případě možné buď přímo obarvením Vliesu před potahováním, nebo barevným nástřikem potaženého modelu. První vrstvu klademe s vlákny podélně k potahovanému dílu. V případě, že k potahu použijeme předem obarvený Vlies a potahujeme dvojitě, tak první vrstvu Vliesu klademe neobarvenou. Barevné doplňky a nápisy vyřezáme ze samolepicí fólie. Na „zasklení“ kabiny použijeme fólii, která se prodává v papírnictvích a používá se na krycí desky u kroužkové vazby. Nejdříve vytvoříme čelní štítek. Šablonu si odměříme podle trupu a její tvar přeneseme na fólii. Lepíme kontaktním lepidlem (například čirým chemoprenem). Rámování čelního štítku vyřízneme ze samolepicí fólie vhodné barvy. Boční okna kabiny přilepíme kontaktním lepidlem na díly T17 z topolové překližky tloušťky 3 mm. Ty pak vlepíme do výřezů v bočnicích T25L a T25P. Lepíme tak, aby zasklení přesně lícovalo s vnějším obrysem trupu. Vzniklou minimální spáru mezi rámy T17 a bočnicemi překryjeme samolepicí fólií. S ohledem na tvar a požadovanou přesnost je vhodné si nechat příslušné části vyřezat společně s nápisy, které budeme na model aplikovat.
Pohon a rádiové vybavení. V prototypu je použit „střídavý“ motor Satria basic BMA3520-6, regulátor JETI Advance 40 opto, vrtule 14/7, pohonná baterie Li-pol 3s 3 300 mAh, přijímač Assan 2,4 GHz, 2 ks standardních serv a 2 ks mikroserv. Pro napájení přijímače a serv slouží čtyřčlánek NiMH 2 800 mAh. Použití uvedeného motoru není nutné, v současné době je na trhu řada střídavých motorů o hmotnosti cca 200 g vhodných pro tento model. Za výkonové optimum pro tento model považuji motor AXI 2826/10.
Sestavení modelu. Na otočné závěsy střední velikosti zavěsíme kormidla a křidélka a přišroubujeme na ně ovládací páky. Nainstalujeme všechna serva do křídla a propojíme ovládací páky s pákami jednotlivých serv. Do trupu nasuneme podvozek a přišroubujeme ostruhu. Na motorovou přepážku přišroubujeme motor a upevníme vrtuli s kuželem. Do trupu vlepíme suché zipy pro upevnění baterií, přijímače a regulátoru. Vypínač zabudujeme mezi přijímačovou baterii a přijímač. Model sestavíme i se vzpěrami, křídlo u trupu zajistíme šrouby M6, vzpěry zajistíme šrouby M3. Do trupu na suchý zip umístíme přijímač. Zapojíme serva, regulátor a vypínač k přijímači a na příslušné místo v trupu vložíme přijímačovou baterii. Zapneme vysílač a přijímač a zkontrolujeme smysl výchylek jednotlivých kormidel. Nastavíme požadované výchylky kormidel:
Směrovka – maximální výchylka omezená výřezem ve VOP;
Výškovka – podle velikosti výřezu v trupu;
Křidélka – 15 mm nahoru a 7 mm dolů (měřeno na odtokové hraně).
Pak nastavíme mix křidélka-směrovka na hodnotu směrovky 50 % a naprogramujeme zámek motoru. V průběhu záletu můžeme výchylky upravit podle svých zvyklostí a reakcí modelu. Do trupu vložíme pohonnou baterii, zapojíme ji k regulátoru a zkontrolujeme smysl otáčení vrtule.
Na závěr zkontrolujeme polohu těžiště – zda souhlasí s údajem na výkrese. K doladění obvykle postačí posouvat baterii, pokud by to nestačilo, použijeme baterii o vyšší kapacitě, případně lehčí ostruhu.
Létání. Po kontrole funkce RC soupravy, nezbytné kontrole smyslu a velikosti výchylek kormidel a kontrole polohy těžiště, přistoupíme k záletu. Vybereme pro něj bezvětří. Z posečené trávy model pohodlně vzlétá po rozjezdu dlouhém asi 15 m. Chování modelu za letu je velice příjemné, odpovídající hornoplošníku. Přistávat lze klouzavým letem jako s větroněm. Model zvládne let i za slabého větru, s ohledem na nízkou hmotnost a z toho plynoucí malé plošné zatížení však volíme pro létání vítr o co nejnižší rychlosti. Protože jde o větší model, létáme vždy s rozmyslem, v zorném poli před sebou, mimo diváky a zaparkovaná auta. K přistání nasazujeme nejlépe letem v přiměřené výšce po okruhu v pozici „po větru“ tak, jako „dospělá“ letadla. Na nejdůležitější fázi letu pak budeme mít dostatek času a uděláme alespoň minimum pro životnost svého modelu.
Na stavbu modelu je jako hlavní materiál použita balza, topolová překližka, minimální množství letecké překližky a uhlíkové trubky na nosníky křídla. Přestože je model stavebně jednoduchý, vyžaduje předcházející zkušenosti ze stavby jiných konstrukčních modelů. Jeho velikost a konstrukce vyžadují jiný přístup k létání než polystyrenové modely. Model je dostatečně dimenzován na let odpovídající jeho koncepci, avšak každý let musí být ukončen řízeným přistáním. Jiné – s ohledem na svoji velikost a hmotnost – bohužel bez poškození Pohoda 2 nezvládne. To vše napovídá, že by se do stavby neměl pouštět nikdo, kdo nemá potřebné stavební a především pilotní zkušenosti.
Základem trupu jsou dvě bočnice slepené z přední a zadní části vyřezané z topolové překližky a balzových podélníků a příček o průřezu 7 x 7 mm a diagonál 5 x 7 mm. Celek je pak spojen v přední části vlepenou deskou pro umístění pohonné baterie, motorovou přepážkou a centroplánem. V zadní části pak kýlovou plochou. Do trupu jsou vlepeny bukové hranoly o průřezu 20 x 20 mm, do nichž se zasunuje odnímatelný podvozek zhotovený z ocelového drátu o průměru 4 mm. U modelu této velikosti a koncepce jde o řešení jednoduché a plně funkční.
Křídlo je dělené. Základem jsou uhlíkové trubky o průměru 8 a 12 mm, na které jsou navléknuta žebra z balzy tloušťky 2 mm, ve střední části z topolové překližky tloušťky 3 mm. K trupu jsou poloviny křídla připevněny spojkami z ocelového drátu o průměru 4 mm a vzpěr slepených z překližky tloušťky 1,5 mm a smrkových lišt. Vzpěry jsou řešeny jako funkční. Náběžná lišta křídla z balzy má průřez 10 x 10 mm, odtoková lišta je slepena z balzy o průřezu 2 x 35 mm a zakoupené odtokové lišty 6 x 25 mm, okrajové oblouky jsou lamelovány z balzy tloušťky 1,5 mm.
Ocasní plochy se symetrickým profilem jsou celobalzové. Svislá ocasní plocha je součásti trupu, vodorovná ocasní plocha je plovoucí a k trupu je připevněna na spojovací ocelové dráty o průměru 2 a 3 mm.
Celý model je potažen Solartexem. Nápisy a další barevné doplňky jsou vyříznuty ze samolepicí fólie.
Směrovka a výškovka jsou ovládány servy standardní velikosti. Každé křidélko je ovládáno vlastním servem o hmotnosti cca 20 g. Prototyp modelu je řízen RC soupravou Taranis 2,4 GHz s externím modulem Assan.
Pohonnou jednotku tvoří motor Satria BMA 3520-6, regulátor 40 A opto, baterie Li-pol 3s / 3 300 mAh a vrtule 14/7.
Svou koncepcí i vzhledem se model podobá lehkým sportovním letadlům. Tomu odpovídá i jeho letový projev. Zcela určitě zaujme ty modeláře, kteří touží po pohodovém létání v klidných podmínkách, blížícím se letovým projevem lehkým motorovým letadlům – žádná akrobacie, pouze nácvik vzletů a přistání, nízké průlety realistickou rychlostí, stoupavé zatáčky, ostré zatáčky, v podstatě to, co umějí skutečná letadla této kategorie. Model spolehlivě vzlétá z posečené louky, let je stabilní, řízení příjemné. S ohledem na nízké plošné zatížení doporučuji létat s modelem v klidném ovzduší do rychlosti větru cca 3 m/s.
Použijeme-li laserem řezané stavební díly (kontakt poskytnu na e-mailové adrese milos.m@centrum.cz), je stavba modelu velice rychlou záležitostí. Vyřezáno je prakticky vše, co je zapotřebí vyřezat z balzy, případně z překližky. Laserem řezané díly musíme pouze lehce očistit tam, kde přijdou do kontaktu s lepidlem a potahem.
Pokud se rozhodneme k pracnější variantě, stavbu zahájíme vyřezáním stavebních dílů na celý model. Prakticky si tím sami zhotovíme stavebnici modelu. Tato varianta je přirozeně levnější a navíc nám umožní alternativně postavit křídlo bez uhlíkových nosníků – s nosníky smrkovými. Musíme však počítat s delším časem na stavbu.
Křídlo. Před sestavováním křídla si připravíme koncové oblouky, nosníky z uhlíkových trubek o průměru 8/7 a 12/11 mm (ručně vinuté pro nosníky křídla) a odtokovou lištu. Okrajové oblouky lamelujeme v šabloně z pásků balzy o průřezu 1,5 x 33 mm. Pro lamelování je nejlepší, když si podle vnitřní strany oblouku zhotovíme šablonu, v daném případě o tloušťce materiálu cca 10 mm. Šablonu slepíme například z několika dílů truhlářské překližky, sololitu atp. Uhlíkové trubky upravíme podle výkresu na požadovanou délku. Do střední části trubek vlepíme pouzdra z trubek o průměru 5/4 mm (hliník, mosaz, laminát) pro spojovací dráty křídla. Pouzdra zalepíme tak, že cca 2 mm od obou konců nasuneme mezikruží zhotovené z překližky, případně je svineme z hnědé lepicí pásky. Prostor v mezikruží vylepíme balzou a obrousíme podle vnitřního průměru uhlíkové trubky. Celek pak pomalu zasunujeme do uhlíkové trubky za postupného nanášení epoxidového lepidla. Pouzdro musí být zhotoveno tak, aby se do uhlíkové trubky nasunovalo těsně. Odtokovou lištu slepíme z balzy o průřezu 2 x 35 mm a zakoupené odtokové lišty 6 x 25 mm. Oba díly slepíme epoxidovým lepidlem na pracovní desce. Dále si připravíme balzové lišty o průřezu 6 x 6 mm pro stavbu křidélek. Podle pozice na výkrese vzájemně slepíme žebra K0, K1 a K2 a K3 a K4. Žebra K2 a K3 tvoří osazení pro potah prvního pole křídla balzou tloušťky 2 mm. Podle výkresu na žebra K6 a K7 nalepíme díly K11, které tvoří část základny vzpěr.
Po přípravě všech dílů navlékneme podle výkresu na uhlíkové trubky všechna žebra a kroužky a mezi žebra K6 a K7 s nalepenými díly K11 nasuneme díl K12 z překližky tloušťky 3 mm. Vše znovu překontrolujeme podle výkresu. Po slepení křídla je chyba neopravitelná. Na výkres křídla položený na pracovní desce upevníme slepenou odtokovou lištu a spodní nosník křidélek z balzy o průřezu 6 x 6 mm. Nyní sestavu z nosníků a žeber usadíme k odtokové liště a nosníkům křidélek upevněných na pracovní desce, přiložíme náběžnou lištu, vše přesně usadíme, zajistíme a zalepíme. Nelepíme však žebra k uhlíkovým trubkám a sestavu kořenových žeber K0, K1 a K2. Pokračujeme usazením a zalepením nosníků křidélek na horní straně křídla. Podle výkresu sestavíme domek serva (můžeme jej také sestavit podle svých zvyklostí) a přilepíme okrajový oblouk. Doplníme všechny výkližky. Nyní stavbu křídla přerušíme do doby sestavení trupu a ocasních ploch.
Jak jsem se zmínil v úvodu, lze křídlo postavit v úspornější variantě. Uhlíkové nosníky lze nahradit smrkovými. Hlavní nosník zhotovíme ze smrkových lišt o průřezu 3 x 8 mm, pomocný nosník z lišt o průřezu 3 x 5 mm. Mezi pásnice hlavního a pomocného nosníku vlepíme stojiny s balzy tloušťky 3 mm s léty napříč. Jinak vyřešit v tomto případě musíme pouze uchycení vzpěr. Jednou z možností je zhotovit stojinu v místě uchycení vzpěry z překližky tloušťky 1 mm a k ní přilepit smrkovou lištu o průřezu 10 x 10mm (na celou výšku profilu), do které zavrtáme závitovou vložku M3 pro přišroubování vzpěr.
V části věnované stavbě trupu jsme popsali přilepení kořenových žeber. Na kořenová žebra z vnitřní strany nalepíme kroužek K10 a usadíme zapichovací matici M6. Nyní se rozhodneme, jestli na křídle nastavíme negativy, nebo křídlo necháme rovné. S ohledem na dobré aerodynamické vlastnosti obdélníkového křídla při přetažení má prototyp modelu křídlo rovné. Křídlo zajistíme na pracovní desce se zvoleným nastavením (rovné/negativy) a přilepíme všechna žebra k trubkám a kroužky K8, K9 k žebrům a trubkám. Po zaschnutí lepidla máme křídlo v krutu pevné a podle zvoleného nastavení. První pole křídla vylepíme balzou tloušťky 2 mm. Vybrousíme náběžnou lištu a okrajový oblouk. Celé křídlo vybrousíme podle řezu A-A. Odřízneme z křídla křidélka a obrousíme stykové části. Křídlo uzavřeme balzovou lištou o průřezu 6 x 21 mm, nalepíme balzovou náběžnou lištu křidélek o průřezu 19,1 x 6 mm. Na křídlo a křidélka nalepíme krycí žebra K17 a K18 z překližky tloušťky 0,8 mm. Vše vybrousíme podle řezu A-A. Podle výkresu vlepíme do křidélek díl K15 z překližky tloušťky 3 mm, ke kterému budeme při kompletaci modelu šroubovat ovládací páky.
Podle výkresu slepíme vzpěry, obrousíme je do kapkového průřezu a vlepíme koncovky K19 a K20 z duralu tloušťky 1,5 mm. Dáme pozor na správnou orientaci koncovek. Koncovku K20 jsme svrtali s pouzdrem vzpěr v trupu! Nyní znovu sestavíme model. Křídlo přitáhneme k trupu šrouby M6, vzpěry zasuneme do pouzder v trupu, zajistíme je šrouby M3 a podle otvorů v dílech K19 vyvrtáme otvory do loží vzpěr K12. Dbáme na to, aby vzepětí obou polovin křídla bylo stejné. Model rozebereme, do lože K12 usadíme zapichovací matici M3 a přilepíme díl K13 z překližky tloušťky 3 mm.
Svislá a vodorovná ocasní plocha jsou celobalzové konstrukce, sestavené z dílů označených na stavebním plánu písmeny S a V. Stavba je velice jednoduchá, prakticky vše je řešeno zámky, takže zásadní nepřesnosti jsou vyloučeny. Pouze upozorňuji, že kořenová žebra VOP přilepíme až po dokončení trupu stejně jako kořenová žebra křídla. VOP nasadíme na spojovací dráty a kořenová žebra pevně přichytíme k dílům S21. Teprve pak kořenová žebra přilepíme. Tímto postupem dosáhneme toho, že usazení VOP k trupu bude prakticky bez viditelné spáry. Dáváme však pozor, abychom nedopatřením nepřilepili VOP k trupu. Závěrečná práce na VOP spočívá v tom, že pole mezi žebry V2 až V5 vylepíme balzou tloušťky 1,5 mm.
Kýlovku usadíme a přilepíme k trupu na závěr, po montáži ovládací páky plovoucí výškovky a po uzavření trupu nad ložem VOP, které tvoří díly S21. Nad ovládací pákou ponecháme otvor, abychom zabránili jejímu zablokování při plně přitažené výškovce. Práce na trupu a směrovce ukončíme tím, že prostor mezi žebrem SOP S4 a trupem vylepíme balzou tloušťky 1,5 mm.
Trup. Základ trupu tvoří dvě bočnice sestavené z balzových podélníků o průřezu 7 x 7 mm, příček a diagonál 7 x 7 a 5 x 7 mm, v pozicích podle výkresu. V přední části jsou bočnice uzavřeny díly T25L a T25P, v zadní části pak díly S21 z topolové překližky tloušťky 3 mm. Díl S21 tvoří současně lože plovoucí výškovky. Při sestavování bočnic upozorňuji na správné umístění jednotlivých dílů. Díl T25P je v přední části kratší o hodnotu vyosení motoru doprava o 2º. Do obou bočnic vlepíme podle výkresu díly T41 a T42 ze smrkových lišt o průřezu 3 x 8 mm, tvořící zesílení přední části trupu, a díly T18, které zpevňují spodní část trupu. Pokračujeme tím, že do jedné z bočnic usadíme a zalepíme díl T39 z topolové překližky tloušťky 3 mm, který tvoří lože pohonné baterie, díl T24 z topolové překližky tloušťky 3 mm, který tvoří lože serv, T23 z topolové překližky tloušťky 3 mm, sloužící k umístění přijímače, a polopřepážku T6 z topolové překližky tloušťky 3 mm. V místě centroplánu usadíme a přilepíme díly T26 a T27 z překližky tloušťky 3 mm. Všechny uvedené díly zajistíme po dobu schnutí lepidla v poloze kolmé k bočnici. Bočnice, která je usazena na pracovní desce, musí být v místě motoro- vé přepážky vypodložena o cca 3 mm, abychom mohli přilepit lože pro baterii v celé délce a tím dosáhli i správného tvaru trupu. Po zaschnutí lepidla přilepíme i druhou bočnici. Správnou geometrii trupu nám zajistí zámky v jednotlivých stavebních dílech. Přesto však po dobu schnutí lepidla máme trup usazen a zajištěn tak, aby byla zajištěna vzájemná kolmost jednotlivých dílů. Především kontrolujeme správnou polohu dílů T26 a T27.
Po vzájemném slepení bočnic je vhodné pokračovat v dokončení celé přední části trupu a centroplánu. Podle výkresu vlepíme do centroplánu díly T16, T18, T34, T30, T32, T33, T29 a T35. Pod lože pohonné baterie přilepíme podle výkresu trojúhelníkovou lištu T40 o průřezu 8 x 8 mm. Přední část centroplánu uzavřeme náběžnou lištou T15, vybroušenou podle výkresu z balzy. V místě pod odtokovou hranou křídla vlepíme příčky z balzy o průřezu 7 x 7 mm.
Příď trupu uzavřeme motorovou přepážkou T4 z překližky tloušťky 3 mm, na niž přilepíme přepážku T3 z překližky tloušťky 1 mm. Podle výkresu postupně přilepíme všechny polopřepážky přední části trupu a sestavíme kryt pro přístup k pohonné baterii a motoru. Předem však slepíme díl T2a a jeden díl T2b. Do takto slepených dílů a zbývajícího dílu T2b vlepíme magnety o průměru 4 mm. Magnety lepíme epoxidovým lepidlem. Upozorňuji na dodržení správné polarity! Dále doporučuji dodržet tento postup: Vlepit díl T7, přilepit díl T2b s vlepenými magnety a díl T11. Pak pokračovat postupně až k potažení přední části trupu a krytu balzou tloušťky 2 mm.
Z dílů T20, T21 a T22 slepíme sestavu, která slouží k ukotvení vzpěr křídla k trupu. Podle výkresu do ní umístíme a zalepíme zapichovací matici M3. Matici vypodložíme kroužkem z překližky tloušťky 1,5 mm. Takto připravenou sestavu vlepíme do trupu. Lepíme epoxidovým lepidlem. Do výřezů v bočnicích zalepíme epoxidovým lepidlem bukové hranoly o průřezu 20 x 20 mm s vyvrtanými otvory o průměru 4 mm, které slouží k upevnění podvozku. Podle výkresu vylepíme spodní část trupu balzou tloušťky 2 mm.
Nyní můžeme přistoupit k dokončovacím pracím na křídle. Do centroplánu nasuneme spojovací dráty ohnuté do vzepětí podle výkresu. Nasuneme poloviny křídla s usazenými kořenovými částmi, slepenými z dílů K1, K2 a K3, a přišroubujeme připravené vzpěry. Obě poloviny křídla přitáhneme k trupu a kořenové části přilepíme. Docílíme tak usazení křídla k trupu bez viditelné spáry. Po zaschnutí lepidla sejmeme křídlo z trupu a pokračujeme v další práci.
K trupu přilepíme kýlovou plochu a postupně dolepíme jednotlivé příčky včetně diagonálních. Usadíme a zalepíme lanovody, přilepíme lože ostruhy S22 z překližky tloušťky 3 mm. Zhotovíme podle výkresu kryt uzavírající přístup k přijímači a balzou tloušťky 2 mm vylepíme zbývající část centroplánu.
Podvozek zhotovíme z ocelového drátu o průměru 4 mm. Pokud budeme s modelem létat na nízce posečeném letišti, stačí ke spolehlivému vzletu a přistání kola o průměru 80 mm. Nejjednodušší upevnění kol k drátům podvozku je pojistnými kroužky. Podvozek se nasunuje do otvorů vyvrtaných do bukových hranolů vlepených do trupu. Ostruhu od firmy Pelikan Daniel zakoupíme v modelářské prodejně. Prodává se pod názvem Duralová ostruha střední. Ostruhu přišroubujeme k dílu S22 z překližky tloušťky 3 mm. V případě, že očekáváme problémy s vyvážením modelu, zvolíme variantu ostruhy s nižší hmotností – v modelářských prodejnách je dostatečný výběr.
Dokončovací práce. Celou kostru modelu pečlivě přebrousíme jemným brusným papírem. Prostor pod servy ve spodní části trupu orámujeme příčkami z balzy o průřezu 7 x 7 mm v takové velikosti, která umožní případnou výměnu serv a seřizování kormidel. Tento otvor nebudeme potahovat, bude sloužit i pro odvod chladicího vzduchu. Serva přišroubujeme do trupu a servo ovládající výškovku propojíme táhlem s její ovládací pákou.
Potah. Prototyp modelu je potažen Solartexem v kombinaci barev modrá a bílá. Model lze samozřejmě potáhnout i jinou nažehlovací fólií, případně Vliesem. V případě použití Vliesu doporučuji – s ohledem na velikost modelu – dvojitý potah kladený do kříže. Zbarvení modelu je v tomto případě možné buď přímo obarvením Vliesu před potahováním, nebo barevným nástřikem potaženého modelu. První vrstvu klademe s vlákny podélně k potahovanému dílu. V případě, že k potahu použijeme předem obarvený Vlies a potahujeme dvojitě, tak první vrstvu Vliesu klademe neobarvenou. Barevné doplňky a nápisy vyřezáme ze samolepicí fólie. Na „zasklení“ kabiny použijeme fólii, která se prodává v papírnictvích a používá se na krycí desky u kroužkové vazby. Nejdříve vytvoříme čelní štítek. Šablonu si odměříme podle trupu a její tvar přeneseme na fólii. Lepíme kontaktním lepidlem (například čirým chemoprenem). Rámování čelního štítku vyřízneme ze samolepicí fólie vhodné barvy. Boční okna kabiny přilepíme kontaktním lepidlem na díly T17 z topolové překližky tloušťky 3 mm. Ty pak vlepíme do výřezů v bočnicích T25L a T25P. Lepíme tak, aby zasklení přesně lícovalo s vnějším obrysem trupu. Vzniklou minimální spáru mezi rámy T17 a bočnicemi překryjeme samolepicí fólií. S ohledem na tvar a požadovanou přesnost je vhodné si nechat příslušné části vyřezat společně s nápisy, které budeme na model aplikovat.
Pohon a rádiové vybavení. V prototypu je použit „střídavý“ motor Satria basic BMA3520-6, regulátor JETI Advance 40 opto, vrtule 14/7, pohonná baterie Li-pol 3s 3 300 mAh, přijímač Assan 2,4 GHz, 2 ks standardních serv a 2 ks mikroserv. Pro napájení přijímače a serv slouží čtyřčlánek NiMH 2 800 mAh. Použití uvedeného motoru není nutné, v současné době je na trhu řada střídavých motorů o hmotnosti cca 200 g vhodných pro tento model. Za výkonové optimum pro tento model považuji motor AXI 2826/10.
Sestavení modelu. Na otočné závěsy střední velikosti zavěsíme kormidla a křidélka a přišroubujeme na ně ovládací páky. Nainstalujeme všechna serva do křídla a propojíme ovládací páky s pákami jednotlivých serv. Do trupu nasuneme podvozek a přišroubujeme ostruhu. Na motorovou přepážku přišroubujeme motor a upevníme vrtuli s kuželem. Do trupu vlepíme suché zipy pro upevnění baterií, přijímače a regulátoru. Vypínač zabudujeme mezi přijímačovou baterii a přijímač. Model sestavíme i se vzpěrami, křídlo u trupu zajistíme šrouby M6, vzpěry zajistíme šrouby M3. Do trupu na suchý zip umístíme přijímač. Zapojíme serva, regulátor a vypínač k přijímači a na příslušné místo v trupu vložíme přijímačovou baterii. Zapneme vysílač a přijímač a zkontrolujeme smysl výchylek jednotlivých kormidel. Nastavíme požadované výchylky kormidel:
Směrovka – maximální výchylka omezená výřezem ve VOP;
Výškovka – podle velikosti výřezu v trupu;
Křidélka – 15 mm nahoru a 7 mm dolů (měřeno na odtokové hraně).
Pak nastavíme mix křidélka-směrovka na hodnotu směrovky 50 % a naprogramujeme zámek motoru. V průběhu záletu můžeme výchylky upravit podle svých zvyklostí a reakcí modelu. Do trupu vložíme pohonnou baterii, zapojíme ji k regulátoru a zkontrolujeme smysl otáčení vrtule.
Na závěr zkontrolujeme polohu těžiště – zda souhlasí s údajem na výkrese. K doladění obvykle postačí posouvat baterii, pokud by to nestačilo, použijeme baterii o vyšší kapacitě, případně lehčí ostruhu.
Létání. Po kontrole funkce RC soupravy, nezbytné kontrole smyslu a velikosti výchylek kormidel a kontrole polohy těžiště, přistoupíme k záletu. Vybereme pro něj bezvětří. Z posečené trávy model pohodlně vzlétá po rozjezdu dlouhém asi 15 m. Chování modelu za letu je velice příjemné, odpovídající hornoplošníku. Přistávat lze klouzavým letem jako s větroněm. Model zvládne let i za slabého větru, s ohledem na nízkou hmotnost a z toho plynoucí malé plošné zatížení však volíme pro létání vítr o co nejnižší rychlosti. Protože jde o větší model, létáme vždy s rozmyslem, v zorném poli před sebou, mimo diváky a zaparkovaná auta. K přistání nasazujeme nejlépe letem v přiměřené výšce po okruhu v pozici „po větru“ tak, jako „dospělá“ letadla. Na nejdůležitější fázi letu pak budeme mít dostatek času a uděláme alespoň minimum pro životnost svého modelu.
Related Products
Messerschmitt Bf 109-E4 (033)
480,00 Kč
Zlín Z-20 (035)
480,00 Kč
Georgina (036)
260,00 Kč
VSB 66 Orlice (038)
260,00 Kč
Mira (039)
150,00 Kč
Racek R-7 (040)
140,00 Kč
Kadet II (041)
150,00 Kč
Lemík (042)
150,00 Kč
Zlín Z-XII (043)
260,00 Kč
E-20 (044)
260,00 Kč
Bloch M. B. 210 (045)
370,00 Kč
Sparrow II (046)
140,00 Kč
Elina-P (047)
150,00 Kč
Moog (048)
80,00 Kč
Tumba (049)
150,00 Kč
Pampalini (050)
150,00 Kč
Etrich E. VIII Taube Limousine (051)
260,00 Kč
Junkers Ju 87 Stuka (052)
260,00 Kč
Mini Bejbi (053)
150,00 Kč
Brouček II (054)
150,00 Kč
Lazy Bee (055)
150,00 Kč
Swing (056)
260,00 Kč
Stampe SV 4 (057)
480,00 Kč
