Rozpětí | 1230 mm |
Délka | 785 mm |
Hmotnost | 420 g |
Plošné zatížení
| 19,7 g/dm2 |
Nosná plocha
| 21,3 dm2
|
Konstrukce | Zdeněk Raška st. |
Tento pohledný sportovní ULL/LSA stroj je další úspěšnou celokovovou konstrukcí slovenské firmy Tomart Aero, jejíž sídlo i výrobní haly leží v Prešově. Byly postaveny dva prototypy Skyperu a oba podstoupily nejrůznější zkoušky. Prototyp s imatrikulační značkou OM-M754 je zkoušen na Slovensku, druhý označený D-MKKR u budoucího německého odběratele. V současné době se připravuje sériová výroba.
Skyper GT9 je dvoumístný moderní celokovový hornoplošník vhodný pro letecký výcvik, aeroturistiku, fotografování a filmování ze vzduchu či pro aerovleky lehčích kluzáků, případně jen pro létání pro radost. Má vynikající letové vlastnosti, prostorná kabina s velkým zavazadlovým prostorem přístupným zvenku poskytuje v této kategorii letadel výjimečný komfort. Letoun má i nízké provozní náklady. Je vybaven tříkolovým podvozkem a pohání jej motor Rotax 912-100Hps s třílistou stavitelnou vrtulí. Objem nádrže je 92 l. Skyper je možné vidět v letu i na zemi na letišti v Ražňanech u Prešova i s předchozím typem firmy Tomart Aero – Viperem SD4.
Základní technické údaje skutečného letounu (v závorce jsou údaje provedení LSA): Rozpětí 9 m; délka 6,3 m; výška 2,1 m; maximální vzle- tová hmotnost 470 kg (600 kg), nepřekročitelná rychlost 250 km/h; cestovní rychlost 210 km/h, pádová rychlost 61 km/h (72 km/h), stoupavost 6 m/s (4 m/s); délka vzletu 80 m, délka přistání 100 m, dolet 1 000 km; spotřeba paliva 15 l na hodinu letu.
I když není Skyper kvůli svým oblým tvarům pro stavbu modelu příliš vhodný, přesto jsem se pustil do konstrukce jeho polomakety v měřítku 1:7,5 na elektropohon. Vycházel jsem z továrního prospektu, v němž byl třípohledový nákres letounu. Sám jsem model následně i postavil a pro jeho pohon zvolil nejobyčejnější stejnosměrný motor Speed (MIG) 400 s vrtulí 7/3,5 a řízený regulátorem JETI JES 012. Další vybavení mého modelu tvoří přijímač JETI Rex 4 a dvě serva Hitec HS-55 ovládající směrovku a výškovku. Pohon i palubní systém napájí dvoučlánek Li-ion o kapacitě 2 600 mAh. Model s touto výbavou však nesmí mít hmotnost větší než 500 g, pokud bychom tuto hodnotu přesáhli, musíme pro pohon modelu použít výkonnější elektromotor – „stříďák“.
Před stavbou samozřejmě vybereme kvalitní balzu i ostatní materiál, důležitá je nejen hmotnost, ale i jeho pevnost. Hmotnost ostatně bedlivě hlídáme i během stavby. Kvůli složitějším tvarům není model vhodný pro začátečníky, ale pro modeláře, kteří již mají dostatečnou praxi se stavbou jednodušších modelů. Díly modelu vyřezáváme převážně ostrým nožem a lepíme Kanagomem zředěným zaponovým nitrolakem v poměru 1 : 1. Většinu dílů sestavujeme přímo na výkrese chráněném čirou plastikovou fólií.
Křídlo obdélníkového půdorysu s dopředným šípem a mírným jednoduchým vzepětím je nedělené, k trupu se připevňuje dvěma polyamidovými šrouby M4 vpředu a jazykem vzadu. Je sestavené běžným způsobem z žeber a lišt. Všechna žebra jsou vyříznuta s přídavkem z balzy tloušťky 1,5 mm, pak jsou spojena do bloku a společně obroušena do konečného tvaru včetně zářezů pro lišty. Počty žeber A, B a C jsou uvedeny na výkrese. Balzová náběžná lišta má průřez 4 x 8 mm, odtoková ze stejného materiálu má průřez 4 x 12 mm a je sbroušena do klínu; žebra jsou do ní zapuštěna. Hlavní i pomocný nosník tvoří dvě pásnice ze smrkových lišt o průřezu 2 x 3 mm nad sebou.
Nejprve sestavíme střed křídla z upravených žeber (po obvodě snížených o tloušťku tuhého potahu 1,5 mm), vlepíme i výztuhy z překližky tloušťky 1,5 mm, horní tuhý potah ale dolepíme až později.
Každou polovinu křídla sestavíme samostatně přímo na výkrese z předem připravených dílů, během lepení nastavíme na koncích negativy asi 3 mm. Mezi smrkové pásnice nosníků vlepíme stojiny z balzy tloušťky 1,5 mm s léty napříč a dolepíme všechny výztuhy podle výkresu. Pak na čisto vybrousíme náběžnou a odtokovou lištu i zakončení křídla a poloviny slepíme se středovou částí tak, aby bylo dodrženo správné vzepětí. Do střední části vlepíme jazýček z překližky tloušťky 1,5 mm, držící křídlo vzadu u trupu, a dolepíme zbývající výztuhy. Nakonec dolepíme horní tuhý potah střední části, vybrousíme a vyvrtáme vpředu otvory pro šrouby M4. V místě úchytu vzpěr dolepíme trubičky o rozměrech 1,6/1 mm zajištěné hliníkovým plechem o tloušťce 0,5 mm pro kování vzpěr.
Křídlo modelu je samonosné, vzpěry z balzy o průřezu 4 x 12 mm vybroušené do kapkovitého průřezu jsou jen maketovým doplňkem. Kování vzpěr pro uložení do trupu, respektive křídla, tvoří ocelový drát o průměru 1 mm, jeho spoje se vzpěrami jsou přelepeny pásky papíru.
Ocasní plochy s profilem rovné desky jsou vyříznuté z prkénka balzy tloušťky 3 mm. Náběžné a odtokové hrany jsou zaobleny, v místech styku kormidel s pevnými částmi jsou vybroušeny úkosy asi 15°. Kormidla jsou shora otočně zavěšena na páscích Vliesu s léty napříč, páky kormidel jsou z překližky tloušťky 1,5 mm. Ocasní plochy jsou k trupu přilepeny až při konečné montáži modelu.
Trup modelu je sestaven z polovin rozdělených ve svislé rovině, každá polovina je sestavena z polopřepážek, balzových bočnic a podélníků. Celek je plaňkován balzovými lištami o průřezu 2 x 5 mm.
Nejprve si z překližky tloušťky 2 mm vyřízneme přepážku 1 a z překližky tloušťky 1,5 mm přepážky 2a, 4 a 5a. Polopřepážky 2, 5 a 6 jsou z překližky tloušťky 1,5 mm, polopřepážka 3 je z balzy tloušťky 2 mm a zbývající jsou z balzy tloušťky 1,5 mm. Z balzy tloušťky 3 mm vyřízneme obě bočnice, jejich přední zpevnění je z balzy tloušťky 10 mm a ze stejného materiálu jsou i tvarové lišty ohraničující horní stranu kabiny. Spodní podélník ze smrkové lišty o průřezu 2 x 5 mm v přední části ohneme nad plamenem do tvaru podle výkresu, horní podélník ze stejné lišty je vzadu rovný, jeho přední část před kabinou rovněž ohneme.
První polovinu trupu sestavujeme přímo na výkrese na rovné desce. Plán na ní umístíme tak, aby přepážka 1 ležela mimo desku. Přišpendlíme horní i spodní smrkový podélník a zepředu k nim přilepíme přepážku 1 a doplníme i přední balzové výztuhy. Pak vlepíme na příslušná místa všechny polopřepážky; jejich kolmost vůči pracovní desce kontrolujeme úhelníkem. Po zaschnutí je spojíme bočnicí a zbytek poloviny trupu páskujeme střídavě shora i zespodu balzovými lištami o průřezu 2 x 5 mm a vše necháme dokonale zaschnout. Prostor shora u kabiny zatím nepáskujeme.
Z ocelového drátu o průměru 2 mm ohneme podle výkresu hlavní i příďový podvozek.
Vyschlou polovinu trupu sejmeme z výkresu a už v ruce k ní dolepíme druhou polovinu polopřepážek i zbývající přepážky. Mezi přepážky 2 a 2a vlepíme epoxidem příďovou podvozkovou nohu a mezi přepážky 5 a 5a hlavní podvozek. Dolepíme bočnici z balzy tloušťky 3 mm i přední výztuhy z balzy tloušťky 10 mm. V místě uložení křídla dolepíme vytvarované balzové lišty o průřezu 10 x 10 mm a spojíme je s předem slepenou výztuhou z překližky tloušťky 3 mm a balzy 5 mm. Pak do trupu vlepíme desku baterie z balzy tloušťky 2 mm o rozměrech 60 x 275 mm a lože serv z překližky tloušťky 1,5 mm. Do dna trupu vlepíme balzový hranol o průřezu 10 x 10 mm pro ukotvení vzpěr křídla. Pak opáskujeme i zbytek trupu v prostoru kabiny i zbývající polovinu a dolepíme všechny výztuhy.
Slepený trup pečlivě vybrousíme, vpředu pod něj přilepíme maketu lapače a připravíme si táhla ke kormidlům z balzových lišt o průřezu 4 x 4 mm s drátěnými koncovkami. Do vybroušeného trupu vyřízneme okna kabiny, jež „zasklíme“ Durofolem tloušťky 0,3 mm přilepeným Purocelem nebo Butacelem. Na okna si předem připravíme z papíru střih. Před přilepením oken do trupu vlepíme přístrojovou desku a případně i lehkou figuru pilota. Nakonec slícujeme křídlo s trupem, překližkový jazýček zasuneme do otvoru v přepážce 6 a do trupu podle křídla vyvrtáme otvory o průměru 3,2 mm. Pak do nich vyřízneme závity M4 pro polyamidové šrouby držící křídlo. Závity můžeme zpevnit napuštěním řídkým kyanoakrylátovým lepidlem.
Všechny části modelu před potahováním pečlivě vyhladíme jemným brusným papírem, nalakujeme zředěným nitrolakem a po zaschnutí opět lehce přebrousíme. Křídlo potáhneme nejlépe Vliesem, na trup a ocasní plochy přilakujeme tenký potahový papír Modelspan či Japan. Imatrikulační značky, popisky a různé ozdoby vyřízneme z barevného potahového papíru a přilakujeme na příslušná místa po první vrstvě laku. Vliesový potah křídla vypneme horkým vzduchem z vysoušeče vlasů a impregnujeme třemi nátěry vypínacího nitrolaku. Trup a ocasní plochy také třikrát lakujeme.
K potaženému a nalakovanému stabilizátoru a kýlovce připevníme kormidla – zavěsíme je na pásek Vliesu tak, aby byly navzájem vzdálené asi 0,5 mm a volně se tak otáčely. Sestavené ocasní plochy přilepíme k trupu, předem ale zkontrolujeme s nasazeným křídlem, zda odpovídají úhel seřízení i úhly nastavení (VOP 0°, křídlo 2°). Ke kormidlům přilepíme překližkové páky, připevníme serva do trupu a propojíme je s pákami kormidel táhly. K přepážce 1 přišroubujeme motor, zapojíme regulátor a na desku v trupu pružně uložíme přijímač. Pro připevnění pohonné baterie k desce přilepíme pásek suchého zipu. K podvozkovým nohám otočně připevníme lehká mechová kola, přední má průměr 35 mm, hlavní 45 mm, a zajistíme je proti vypadnutí pojistnými kroužky. Pojížděním zjistíme, zda model neuhýbá do stran, případné nedostatky odstraníme přihýbáním drátěných podvozkových nohou. Do trupu vložíme plně nabitou baterii (její polohou model vyvážíme) a po kontrole správné funkce motoru, regulátoru a RC soupravy model s motorem pracujícím na plný plyn vypustíme z ruky k prvnímu letu. Nezkroucený a vyvážený model by měl hned napoprvé spořádaně letět.