Když v roce 1948 Radoslav Čížek model nakreslil a představil modelářské veřejnosti, zcela určitě ani on, ani ostatní modeláři, kteří si model postavili, netušili, o jakou modelářskou legendu v budoucnu půjde. To, že šlo
o vskutku výjimečný model dokazují výsledky jím dosažené na modelářských soutěžích. Káně se stavělo masově a všude vítězilo. Dokumentuje to článek, který napsal k sedmdesáti létům od vzniku modelu Jan Kypta a který vyšel v RC revue 5/2018.

Nakreslením Káněte tak dal Radoslav Čížek základ řady moderně řešených, pěkných a především dobře létajících modelů větroňů. Následoval o něco větší a jednodušší Orlík a pak přes Delfína, Žehrovice a Luňáka byla řada ukončena velkým, velice elegantním Sokolem. Tím v podstatě éra velkých volně létajících modelů větroňů skončila. Podle nových pravidel se začalo soutěžně létat s větroni severské kategorie A2, z nichž postupně vznikly
dnešní soutěžní větroně F1A. Na dlouhou dobu velké, volně létající modely větroňů upadly v zapomnění. Modeláři byli ve svých klubech motivováni pouze pro soutěžní létání, jiné modely se v podstatě nestavěly. Naštěstí, od devadesátých let minulého století nastala v rámci klubů SAM renesance létání s historickými modely a větroně Radoslava Čížka znovu zaznamenávají mezi modeláři velkou oblibu. Kdo sází na jistotu pohodového létání, neudělá chybu, když si některý z jeho konstrukcí postaví, přirozeně, v současné době v rádiem řízené verzi. Velkou oblibu zaznamenává Káně. I jedna modelářská firma v USA, vyrábějící stavebnice historických modelů, je nabízí jako laserem řezanou stavebnici v rozsypu.