Létání s hydroplány, kdy je technika v dokonalém souladu s přírodou, nesporně patří k vrcholným modelářským zážitkům. Ne všichni však mají poblíž vhodnou vodní letovou plochu a k pohodě létání navíc přispěje pouze jistota, že i v případě, kdy model nepřistane na dosah z břehu, nevznikne problém. Proto chodím na vodu létat vždy jen ve vrcholném létě a navíc se skupinou vybavenou modelem lodě ve funkci záchranného člunu. Takže přiznejme si: užitné hodnoty modelů hydroplánů jsou do jisté míry omezeny.
Řešením je postavit si polomaketu letounu Auster Antarctic 6. Nejde o neznámý typ. Už jen v mé bibli inspirací – knize Letadla československých pilotů – jí jsou vyhrazeny dvě strany pod hesly Taylorcraft Auster a K-61, protože šlo o pozorovací letouny z období druhé světové války. Typ Antarctic 6 je jen jejich málo známou, ale pro modelářské účely nesmírně vděčnou modifikací. V popsané podobě létal především na plovácích nebo lyžích v polární oblasti Antarktidy, pochopitelně však létal i jako kolový. S polomaketou tohoto letounu získáme tedy víceúčelový model k provozování na klasickém letišti, v horkém létě na vodě, v zimě na lyžích. Jeho užitná hodnota tak rapidně stoupne. K výměně podvozku stačí uvolnit pár vrutů, takže po několika málo minutách máme k dispozici jinou modifikaci modelu. Navíc lze nejdříve zalétat (a postupně vyladit polohu těžiště a velikost výchylek kormidel) model na kolech a teprve pak, už s větší dávkou jistoty, startovat na vodě.

Model je určený zkušeným modelářům. Samotný letoun je sice stavěn zcela klasicky, avšak plováky vyžadují nejen přesnou práci, ale také dokonalé styky všech stavebních dílů bez mezer pro zajištění dokonalé těsnosti a odolnosti vůči pronikání vody.
Trup je slepen z bočnic z balzy 2, směrem dozadu pokračuje příhradovinou z lišt tvrdé balzy 5x5 a rozpěrek. Prostor pro pohonný akumulátor je přístupný dvířky na spodní části trupu; i zde musíme být pečliví.
Každý ze dvou  tvarově shodných plováků je postaven z osmi balzových a tří překližkových přepážek, v ose souměrnosti plováku je smrkový podélník 2x8 a povrch plováků je tvořen potahem z balzy 2 a překližky 0,8. Nosiče plováků z ocelového drátu o průměru 3 jsou ukotveny na dně trupu v drážkách smrkových lišt 5x10. Pravý z plováků je opatřen kormidlem z hliníkového plechu 1, ovládáným la-novodem. Kormidlo je spřaženo s náhonem směrovky na opačném konci páky serva směrového řízení.
Přední drážka uložení nosiče plováků je současně využita pro ukotvení kolového podvozku, jehož záměna za plovákový podvozek pak spočívá v povolení osmi vrutů a následném zašroubování čtyř vrutů noh podvozku s mechovými koly o průměru asi 50 mm.
Kabina modelu je bohatě prosklená nejen z čela a stran, ale i shora. Je proto nezbytné opatřit ji pro celkové oživení bustou pilota.
Pro pohon prototypu modelu je použit elektromotor MVVS 2,5/1120 s vrtulí 9/5. K ovládání výškovky a křidélek slouží serva HS-81, ke směrovému ovládání je použito silnější servo HS-225BB, protože jedno rameno jeho páky ovládá směrovku, druhým ramenem, z nějž vede k náhonu pá-ky kormidla lanovod M2 s drátem, je současně ovlá­dáno kormidlo na pravém plováku. Jako pohonný akumulátor slouží články Power-Ion 3s1p, zaručující lety v délce okolo 10 minut, regulátor je JETI Advance 30 plus.
Prototyp modelu byl potažen polyesterovým „papírem“ Vlies, na plováky a vzpěry byl použit tenký Modelspan. Konečná barevná úprava je nastříkána akrylovým autolakem ve spreji. Písmo pro popis modelu imatrikulační značkou je vystřiženo z kusu matné černé samolepicí fólie. Z téže fólie je vyříznuta i plocha před výhledem z kabiny. Kruhy výsostných znaků jsou rovněž vystřiženy, znaky na obou stranách kýlové plochy jsou řezány podle pravítka.
Model je velmi elegantní, jeho fotozáběry na vodě neotřelé, letové vlastnosti příjemné, typické pro hornokřídlý letoun. Líbí se i divákům, snad pro nevšední oranžové zbarvení.
Pro rekreační létání je model vynikajícím sportovním nářadím, přičemž není vyloučeno ani soutěžní létání.