Mezi soutěžní kategorie historických modelů větroňů se v poslední době dostala i kategorie A2-PM, tedy historické modely větroňů A2 (Nordic) s dobou vzniku do roku 1960. Úplnou novinkou se ale stává možnost použití elektropohonu k vystoupání modelu do stanovené výšky místo použití vlečné šňůry či gumicuku. Možnost použít elektromotor pro start modelu je zejména pro starší modeláře velice příjemná. Řada nás starších, 80+, kteří ve stále větším počtu létáme s historickými modely, přece jen považuje za jaksi nepatřičné, abychom pobíhali po louce a natahovali gumicuk. Start modelu vybaveného elektropohonem je přece jen mnohem snadnější…
Když jsme s kolegou Slávou Štorkem z Czechaero před dvěma léty uvažovali nad tím, jaký vhodný model připravit pro novou kategorii, padlo – po delším listování ve starších ročnících Leteckého modeláře a hledání na internetových stránkách Outerzone – rozhodnutí, že to bude soutěžní model větroně kategorie A2 Donald. Konstruktérem modelu je Richard Metz z Kladna, který malý výkres modelu publikoval v Leteckém modeláři 4/1960. Důležitou podmínkou pro výběr modelu bylo i to, aby se do trupu dal s minimálními tvarovými úpravami instalovat elektromotor o průměru 22 mm, který vyrábí firma Dualsky.
Od tohoto okamžiku mně již nestálo nic v cestě a mohl se pustit do práce. Následovalo importování oskenovaného malého výkresu z časopisu do formátu CDR programu Corel Draw v mém počítači, ve kterém kreslím. Úprava výkresu na velikost, která odpovídala kótám na původním výkresu, byla jen rutinní záležitostí. Tím jsem získal předlohu modelu ve skutečné velikosti a mohl začít s kreslením. V této souvislosti se musím zmínit i o tom, že z podobných podkladů jsem již nakreslil hodně stavebních výkresů historických modelů, ale malý výkres Donalda mě překvapil přesností, s jakou byl nakreslený – při ladění rozměrů do skutečné velikosti vyžadoval pouze drobné zásahy. Pro ilustraci toho, co jsem v předcházejících řádcích napsal, připojuji kopii výkresu s popisem modelu Donald tak, jak kdysi vyšel v Leteckém modeláři.
Po zhruba týdnu kreslení vznikl výkres a podklady pro řezání stavebních dílů laserem. Za zcela výjimečnou záležitost považuji to, že prototyp nového modelu podle nově zpracovaného výkresu postavil – po zhruba pětašedesáti létech – jeho konstruktér Richard Metz. Za to mu patří můj obdiv a dík. Málo komu, kdo nakreslí stavební plán historického modelu rekonstruovaného na rádiové řízení, případně na elektropohon, se poštěstí, aby první model podle nového výkresu postavil jeho původní konstruktér.
K úvodní části o modelu Donald musím podotknout, že i když jde z dnešního pohledu o relativně malý model poměrně jednoduché konstrukce, tak vyžaduje od stavitele řadu dovedností. Postavit kvalitně křídlo soutěžního větroně A2 není úplně jednoduchá záležitost. Proto každý, kdo by si to chtěl vyzkoušet, by měl předem zvážit své schopnosti. Předchozí zkušenosti s jednoduššími modely, například s Čížkovou Slukou, případně i jinými modely z edice plánků RC revue, by se jistě hodily.
Zájemce o stavbu modelu si může objednat laserem řezané stavební díly u firmy Czechaero (www.czechaero.cz).