Na našem letišti se v poslední době objevují i modely elektrovětroňů komerční produkce. Musím říci, že právě k některým vyráběným typům mám výhrady. Chápu, že se musím smířit s danou výrobní technologií (polystyrén, laminát, potahové fólie), nemohu však akceptovat, že jsou někdy málo létavé či tupé na řízení. To, že jsou nadupány výkonnými střídavými elektromotory, není zárukou, že si majitel dobře zarelaxuje po celodenním shonu. Nadto si tyto modely, s nimiž jsou základní letové návyky těžko osvojitelné, častokupují lidé bez přechozí modelářské praxe.Pro všechny, kteří si svůj model umějí postavit sami a chtějí mít vět roň nikoliv pro soutěže, nýbrž pro nádherné podvečery, ale přitom vysoce výkonný, jsem připravil plán modelu Portáš. Své počátky zažil na soutěžích RC V2, už tehdy mi však dělal kamaráda při toulkách po hřebenech moravskoslezských Beskyd, kde jsme spolu hledali vhodné svahy pro umocnění zážitků z túry nádhernou přírodou. Z pohraničních hřebenů seu nás létá podle větru jednou na slovenskou, jindy na moravskou stranu, proto jméno Portáš (dříve příslušník pohraniční stráže). Horské létání je také důvodem, proč je model netradičně vybaven brzdicími štíty. Plně otevřené štíty však velmi vhodně řeší i potřebnou strmost bezpečného úniku z termiky. Štíty sklopené na 5° pak fugují jako vztlakové klapky (to jsem nečekal, neboť část se vychyluje nahoru). Přistání je pak přesnější a do poslední chvíle můžeme manipulací se štítem prodlužovat či zkracovat přistávací dráhu za plné boční ovladatelnosti modelu.Aby se Portáš uplatnil i při rovinném létání bez pracného rozmotávání gumicuku, který je navíc nutné každou chvíli přehazovat podle měnícího se směru větru, byl dodatečně vybaven pylonem s pomocným motorem MVVS 2,5 G7. Neviděl jsem dosud model, kterému by pylon vadil při letu tak málo jako Portášovi. Při startu vynese motor model do výšky kolem 500 m, ze které nekonečně dlouho klouže k radosti pilota a obdivu přihlížejících.

Při stavbě modelu jsou většinou použity klasické modelářské postupy.Trup se sestavuje z bočnica dna. Na výkrese vyznačené otvory ve dnu vnitřního předního dílu jsou podle typu použitých serva akumulátoru. Nakresleny jsou snad největší myslitelné díly, při použití serv menších rozměrů mohou otvory i zcela odpadnout.Dodržení symetrie při stavbě trupu napomáhají trojúhelníkové rohové podélníky. Překryt kabiny může být vybroušený z balzy, nebo vylisovaný z čirého plastu. Kormidla jsou postavena zcela běžným klasickým způsobem. Křídlo balzové konstrukces žebry, zhotovenými mezi překližkovými či plechovými šablonami, je dělené. Na výkrese jsou zakresleny spojovací ocelové planžety Graupner. Lze je bez dalších změn nahradit spojkami z ocelového drátu o průměru 5 (přední) a 4 (zadní).Potah křídla i kormidel bylu prototypu ze středně tlustého Modelspanu. Pro motorový provoz byl na papír přižehlen Solar  lm. Hladší povrch fólie je letovým vlastnostem ku prospěchu. Trup je polepen tenkým Modelspanema barevně upraven.Model má díky použitému pro  lu křídla velký rozsah využitelných rychlostí, takže můžeme vychutnat maximální klouzavost s poněkud vyšší rychlostí modelu. Osobně ale dávám přednost pomalejšímu letu, kdy je model vyso ce citlivý na výskyt stoupavých proudů.