Letoun L 213A byl dokončen po několikaletém vývoji v roce 1992. Je celokovové konstrukce podobně jako L 13 Blaník, z nějž bylo použito zhruba 70 % dílů a součástí. Pro termické létání jej lze opatřit křídelními nástavci a tak zvětšit jeho rozpětí na 14,3 m. Výkres byl uveřejněn v časopisu Letectví a kosmonautika 4/1993.
Model je postaven podle tohoto výkresu, jeho proporce jsou však přizpůsobeny modelovému provedení. Prototyp má ovládánu směrovku a výškovku dvěma servy, výkres je ale možné zvětšit a model vybavit křidélky, aby byl schopen plné akrobacie.

Trup má hlavici z tvrdé balzy. Na bočnice použijeme středně tvrdou a houževnatou balzu, aby byl trup dostatečně pevný. Přepážka 4 je z překližky, ostatní jsou balzové. Oblé horní a spodní části trupu jsou plaňkovány z pásků balzy. Odnímací překryt kabiny byl původně zhotoven z lehké pěnové hmoty, další byl vytažen na kopytě za tepla z plexiskla.
Křídlo je dělené, poloviny se nasouvají k trupu na spojku z ocelového drátu a aretační kolík.
Hlavní nosník sestává ze dvou smrkových pásnic. Žebra, v nichž je zalepena trubka pro spojku křídla, kořenová žebra a žebra centroplánu trupu jsou z překližky, ostatní balzová. Hlavní nosník je zesílen stojinou, náběžná část křídla potažena balzou. Koncové oblouky jsou z balzy.
Kýlovku a směrovku sestavíme z balzových lišt. Stabilizátor a výškovku slepíme z lehké balzy a obrousíme. Střed výškovky je zesílen překližkou se zalepeným kolíkem, kterým se přes očko na konci lanovodu ovládá kormidlo.
Celý model je potažen lehkou fólií.
Model nevyžaduje velké letové plochy, zvláště na svahu může létat prakticky nad hlavou. Lze jej startovat gumicukem. V dané konfiguraci je schopen základní akrobacie.